Počet záznamů: 1  

Mobilizace rolnictva a konec demokracie v Chile 1973

  1. Údaje o názvuMobilizace rolnictva a konec demokracie v Chile 1973 [rukopis] / Martin Tichý
    Další variantní názvyMobilizace v Chile a konec demokracie
    Osobní jméno Tichý, Martin (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názMobilization of peasants and the fall of democracy in Chile 1973
    Vyd.údaje2010
    Fyz.popis58 s. (92 971), 1 s. příloh : tab.
    PoznámkaVed. práce Karel Kouba
    Dal.odpovědnost Kouba, Karel, 1981- (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra politologie a evropských studií (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova Chile * Mobilizace * Demokracie * Lidová jednota * Chile * Mobilization * Democracy * Popular Unity
    Forma, žánr bakalářské práce bachelor's theses
    MDT (043)378.22
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulBc.
    Studijní programBakalářský
    Studijní programPolitologie
    Studijní oborPolitologie a evropská studia
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    120788-784004956.doc8446.5 KB31.03.2010
    PosudekTyp posudku
    120788-ved-163233324.docPosudek vedoucího
    120788-opon-668055981.docPosudek oponenta

    Práce pojednává o konci chilského demokratického systému, jež se v zemi uplatnil mezi léty 1933-1973. Jeho pád zkoumá v souvislosti s teorií Gregory Luebberta, která se zabývá evropskými politickými systémy v meziválečném období. Na základě Luebbertových předpokladů stanovuje, že se jednalo o sociálnědemokratický stát. Ten mohl vzniknout na základě tolerance mezi pozemkovými vlastníky a dělnickou třídou. Práce následně popisuje propojení mezi levicovými stranami a silnými dělnickými odbory. Třída malých rolníku naopak ještě dlouho zůstávala pod nadvládou pravicových stran, kterou narušilo zavedení tajného hlasovacího práva a nová legislativa Křesťanských demokratů, umožňující organizování rurálních odborů. Rolnický elektorát tak začal být dostupný i pro další politické strany, čehož využila Lidová jednota a pokusila se jej mobilizovat. Tato skutečnost ale vedla k narušení zájmů středních a větších rolníků, pro které současný režim přestal být vyhovující. V meziválečné Evropě by to vedlo k nástupu fašistického režimu, v Chile byl výsledkem režim Pinochetův. O jeho podobě s meziválečnými evropskými fašismy pojednává poslední část práce.Submitted thesis deals with the end of the Chilean democratic regime which was established in the country during 1933?1973. Its downfall is examined in context of Gregory Luebbert?s theory focusing on European political systems of interwar period. According to Luebbert?s presumptions, the paper assumes that Chile was a social-democratic state which could only be established on the basis of mutual tolerance between land owners and working class. In the consequence of this statement, interconnections between leftist parties and strong labour unions are described. On the other hand, small holder class remained under the rule of rightist parties for a long time. Rightist predominance over the rural class was abolished by the implementation of secret ballot act and new Christian democratic legislature enabling rural unions to organize their efforts. Now newly available agrarian electorate thus became useful to other political parties, e.g. Popular Unity tried to mobilize it. This fact, however led to violation of middle and upper rural class? interests for whom the current regime ceased to be convenient. This would led to the rise of fascism in interwar Europe, but in Chile, it was the regime of Pinochet which emerged. The last chapter of the thesis thus compares characteristics of Pinochet regime with the interwar European fascisms.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.