Změna ústavní úpravy postavení prezidenta České republiky je velmi intenzivně diskutovanou problematikou. Jejími důvody a důsledky se zaobírají nejen znalci ústavního práva nebo představitelé politické elity, ale dokonce i jinak názorově nesourodá občanská společnost. Platná ústavní úprava se postavením prezidenta republiky, jenž je dle české ústavněprávní nauky nedílnou součástí moci výkonné, věnuje v hlavě třetí Ústavy a to v rozmezí článků 54 až 66. Této části ústavního textu jsem při zpracování práce zaměřil svou hlavní pozornost, vyhledal a poukázal jsem na jeho nedostatky a v závěru práce též navrhl konkrétní možné způsoby řešení nežádoucích jevů. Za nevhodně nebo přinejmenším nedostatečně upravené části ústavní úpravy pokládám především vymezení způsobu a průběhu volby prezidenta republiky, a proto jsem se v podstatné části své práce zaměřil na změnu tohoto aktu. Mezi hlavní nedostatky řadím neustálení veřejného nebo tajného způsobu hlasování na společné schůzi obou komor Parlamentu nebo rizika politické korupce, patových situací či potenciální "hrozbu" úspěšné zvolení hlavy státu pouhými 48 poslanci a senátory. Řešení spatřuji ve změně okruhu volitelů, změně způsobu navrhování prezidentského kandidáta a především v přímé volbě hlavy státu. Přímou volbu prezidenta republiky podrobuji komplexní analýze s cílem vyjádření jejího možného ústavního vymezení. V závěru práce se přikláním k novelizaci ústavního vymezení volby prezidenta republiky a navrhuji zavedení přímé jednokolové volby založené na principech ordinálního systému. Změnu ústavní úpravy postavení prezidenta republiky, ve smyslu zavedení přímé volby, považuji za legální a s ústavním systémem i parlamentní formou vlády slučitelné řešení nikoliv bezproblémového institutu jakým je volba hlavy státu v České republice.A constitutional amendment concerning the position of the president of the Czech Republic has been a much discussed issue. Its reasons and consequences have been dealt with not only by constitutional law experts and representatives of the political elite, but also by the general public, which is typically very heterogeneous in its opinions. The position of the president, who is an integral part of the executive power according to the Czech constitution, is addressed in Chapter Three of the Constitution, namely Articles 54 through 66. It is precisely this part of the Constitution this thesis focuses on, identifying and pointing out its defects. In the conclusion, the thesis suggests specific possible solutions to amend these defects. The author of this thesis believes the rules regulating the presidential election and the way in which it is held are inappropriate or at least insufficiently regulated in the Constitution and therefore a substantial portion of the thesis is dedicated to its amendment. A lack of definite stabilization with regards to open or secret votes at a joint meeting of both Parliament chambers, the risk of political corruption, potential deadlocks and the "risk" that the new head of the state might only be elected by 48 deputies and senators I sort among main defects. I have seen the solution in the change the range of electors, in the change the procedure for nominating candidates and primarily in the direct election of the head of state. Direct election of the president I have subjected comprehensive analysis in order to help formulate a possible constitutional definition. The conclusion of the thesis supports a constitutional amendment of the presidential election by introducing a one-round direct election based on the principles of the ordinal system. A constitutional amendment regarding the position of the president of the Czech Republic by introducing a direct election is in line with the Czech constitutional system and representative form of government and it would help to resolve the rather problematic issue of Czech presidential elections.