Má odběr epigeonu do zemních pastí vliv na jejich početnost? Můžeme tak některé druhy z prostředí vylovit? Tyto a podobné otázky nás mohou zajímat nejenom při posuzování vlivu pastí na daný druh, ale také při povolování použití těchto pastí např. ve zvláště chráněných územích. Abychom na tyto otázky dokázali odpovědět, musíme použít právě zemní pasti. Design pokusu byl jednoduchý ? zajímalo nás, zda se bude lišit početnost úlovku v prvním roce a v druhém roce používání pastí. Šest klasických zemních pastí jsme instalovali v roce 2007 v jedné řadě (řada A) ve sponu 10 m. V roce 2008 jsme o 30 m dále instalovali druhou linii (řada B) stejných zemních pastí. Srovnávat jsme tak mohli úlovky z řady A z prvního roku (A1) a z druhého roku (A2) a také z druhé linie (B1). Rozdíly v úlovku A1 a B1 jsou ovlivněny převážně klimatem a pozicí linie, rozdíly mezi A1 a A2 jsou ovlivněny délkou expozice a klimatem a rozdíly mezi A2 a B1 jsou ovlivněny délkou expozice a pozicí linie. Vliv pozice linie jsme považovali za zanedbatelný. Výzkum probíhal v CHKO Litovelské Pomoraví v tvrdém lužním lese na břehu řeky Moravy u Lovecké chaty. Jako modelové skupiny jsme zvolili běžné zástupce epigeonu ? Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Opiliones a Carabidae. Ze 4841 jedinců byli nejpočetnější stejnonožci (53,5 %). Ostatní skupiny byly méně početné: mnohonožky (21 %), střevlíci (16,5 %), stonožky (5 %) a sekáči (4 %). Ke statistickému zhodnocení jsme použili jednocestnou ANOVu a Tukey-Kramer test. Z vybraných skupin se potvrdil vliv pastí na vylovení u střevlíků a stonožek. U sekáčů nelze rozlišit, jestli jde o vliv vylovení nebo kombinaci vlivů pozice a meziročního rozdílu klimatu. Stejný problém rozlišení se vyskytuje i u některých druhů jako Rilaena triangularis u sekáčů, Hyloniscus riparius a Porcellium conspersum u stejnonožců nebo Unciger transsilvanicus a Glomeris connexa u mnohonožek. S určitostí můžeme vliv vylovení prokázat u stonožky Lithobius forficatus.Is there any effect of soil fauna catching into pitfall traps on its abundance? Can we some types of soil fauna eradicate in this way? These and similar questions may be of interest to us not only in assessing the effect of trapping on the species, but also for the use permission of these traps, for example, in specially protected areas. To answer these questions, we must use the pitfall traps. The design of this experiment was simple. The thing, we were interested in, was if the abundance of catched fauna in the first year and in the second year of using traps will differ. We installed six classic pitfall traps in a line (line A) in 2007 in a spacing of 10 m. In 2008 we installed the second line (line B) of the same traps 30 m onwards. In this way we could compare catches from the line A in the first year (A1) and in second year (A2) and from the second line B in the second year (B1). Differences in A1 and B1 catches are influenced mainly by climate and line positions, differences between the A1 and A2 are influenced by the length of exposition and climate, and differences between the A2 and B1 are influenced by the length of exposition and line positions. We considered the effect of the line position to be negligible. This research took place in the PLA Litovelské Pomoraví in hard floodplain forest on the banks of the Morava River near Lovecka chata. Five groups of ground-dwelling macrofauna were evaluated at species level: Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Opiliones and Carabidae. From 4841 individuals isopods (53.5%) were the most frequent. Other groups were less numerous: millipedes (21%), ground beetles (16.5%), centipedes (5%), and harvestmen (4%). We used one-way ANOVA and Tukey-Kramer test for a statistical evaluation. The influence of trap captures was confirmed for ground beetles and centipedes. For harvestmen we can not distinguish whether it was the influence of capture or a combination of effects of position and annual difference. The same problem occurs in some other species such as Rilaena triangularis from hartvestmens, Hyloniscus riparius and Porcellium conspersum from isopod or Unciger transsilvanicus and Glomeris connexa from millipedes. We can prove the influence of capture for centipedes Lithobius forficatus with certainty.