Diplomová práce se zabývá především zhodnocením vývoje mezirasových vztahů v dneš-ní Jihoafrické republice. První kapitoly jsou zaměřeny na osidlování bělošského obyvatel-stva na území jižní Afriky a počátky afrikánského nacionalismu. Další kapitoly jsou zamě-řeny na mezirasové vztahy po převzetí vlády černošské většiny v roce 1994 a na nivelizo-vání hospodářských, sociálních a kulturních rozdílů mezi rasovými skupinami. Počátky budoucí segregace můžeme pozorovat již na konci 17. století, kdy se místní domo-rodé obyvatelstvo stalo otrockou silou na farmách evropských přistěhovalců v Kapsku. Další zlom nastal v roce 1948, kdy vyhrála volby Národní strana a na přelomu 40. a 50. let 20. století vydala několik klíčových zákonů, které byly institucionalizací režimu rasové segregace, tzv. apartheidu. Většina černošského obyvatelstva byla vystěhována do vyčle-něných rezervací mimo bělošskou JAR. Základní myšlenkou apartheidu bylo to, že Jihoaf-rická republika patří bělochům a černoši sídlící na území JAR jsou jen dočasnými reziden-ty, kteří měli být pro bílé jen zdrojem levné pracovní síly. Protože v zemi narůstal ze strany černošské většiny odpor k apartheidu, objevily se koncem 80. let snahy jej reformovat, což vedlo ke zrušení některých diskriminačních zákonů. Roku 1994 se konaly první demokratické všerasové volby, ve kterých zvítězil Africký národní kongres a prvním černošským prezidentem v historii země se stal Nelson Mandela. Tímto byl apartheid definitivně odstraněn. Roku 1994 byl přijat Program na obnovu a rozvoj, který ovšem neprodukoval téměř žádný ekonomický růst. Proto vláda přijala roku 1996 nový projekt Politiky růstu, zaměstnanosti a přerozdělování. Tato strategie sice přinesla větší finanční disciplínu, selhala ovšem v klíčových oblastech. Místo tvorby nových pracovních míst naopak rostla nezaměstnanost a ekonomický růst také zaostával za vytyčeným cílem.Velká očekávání chudých (černých) Jihoafričanů tak nebylo možné uspokojovat z důvodu relativně pomalého tempa rozvoje ekonomiky. Další vládní hospodářskou prioritou jsou snahy o zapojení černých Jihoafričanů do chodu ekonomiky, z tohoto důvodu byla zřízena iniciativa Ekonomická emancipace černých (BEE), která např. podporuje školení černých pracovníků a prosazuje je na manažerské posty. Záměrem BEE je přetransformovat ekonomiku takovým způsobem, aby reprezento-vala demografické zastoupení v zemi. Odpůrci BEE ovšem tvrdí, že program znevýhodňuje bělochy a že firmy v JAR cíleně upřednostňují sociální status uchazeče o práci před jeho kvalifikací a zkušenostmi. Jelikož v roce 1996 vlastnilo méně než 1 % obyvatel přes 80 % zemědělské půdy v zemi, zavázala se vláda ANC po volbách v roce 1994 provést reformu. Ta měla proběhnout pro-střednictvím tří pilířů: restituce, reformy držby půdy a přerozdělení půdy. Jistých výsledků sice dosáhla, avšak reformu stále brzdí nedostatek finančních prostředků a zároveň nedo-statek kvalifikovaných byrokratů na příslušných úřadech. I přes značné úspěchy vlády ANC zní pojmy z nové ústavy jako nerasovost, demokracie a ne-sexismus v prostředí Jihoafrické republiky značně idealisticky, z tohoto důvodu bude budování národa pro obyvatele země nepochybně tím nejtěžším úkolem.The diploma thesis discusses the evaluation of interracial development in today?s South Africa in the first place. First chapters focus on colonization of the white population in the region of southern Africa and on the beginnings of African nationalism. The following chapters focus on the interracial relations after the black majority took over the Govern-ment in 1994 and on levelling economical, social and cultural differences between groups of races. You can see the beginnings of future segregation already in 17th century, when local native inhabitants became slavish power at farms of European immigrants in Cape Town. The next historical break was caused in 1948, when National Party won the elections and pub-lished some crucial laws in 1940?s and 1950?s, which were the institutionalization of the race segregation regime, so called apartheid. Most of the black population was evicted to segregated reservations outside the white South Africa. The basic idea of the apartheid was that South Africa belongs to the white and blacks living in South Africa region are only temporary residents, who are cheap manpower. Because black people had started to hate the apartheid, some reformist tendencies turned up at the end of the 80?s. This led to cancellation of some discriminating laws. In 1994 were the first all-race elections. African National Congress won the election and Nelson Mandela became the first black president in history of the country. This way apartheid was cancelled totally. In 1994 The Reconstruction and Development Programme was adopted, although it caused no economical growth. Therefore the government adopted a new Growth, Employment and Redistribution policy in 1996. This strategy brought bigger financial discipline, but it failed in the key regions. Instead of creation new job positions, the unemployment rose and the economical growth was left behind the layout goal. The great expectations of the poor (black) South Africans couldn?t be satisfied enough, because of the relatively slow eco-nomical growth. Other government economic priority were attepts to intergrate black South Africans to run-ning economy. From this initiative the Black Economic Empowerment (BEE), which e.g. supports training of black employees and promotes them on the manager posts, was devel-oped. BEE´s plan is to transform economy in such way to demonstrate demographic repre-sentation in the country. Their critics claim though that the program discriminates white people and that in South Africa companies prefer the social status of new hires rather than qualification and experiences. Because in 1996 less than 1 % of population possessed 80 % of farm land in the country, promised the government of ANC to make a reformation after elections in 1994. The ref-ormation should be accomplished with the help of three things: restitution, land tenure re-form and redistribution. It was successful in some way, but the reformation is being held back by the lack of finances and at the same time by the lack of qualified bureaucrats in relevant offices. Despite the considerable success of the government of ANC sound the words from the new constitution like non-race, democracy and non-sexisms in a place like South Africa very idealistic. That is why the nation building is going to be the hardest thing to do.