Tato diplomová práce je zaměřena na dovolání v civilním procesu, což je jeden z mimořádných opravných prostředků v civilním řízení. Zahrnuje historický vývoj dovolání, ale hlavní pozornost je věnována charakteristice dovolání, s ohledem na jeho předmět, objektivní a subjektivní podmínky přípustnosti, lhůtu, náležitosti, důvody, projednání dovolání a jeho zásady, ale také rozhodování a sjednocovací činnost Nejvyššího soudu. Dovolání je nejvýznamnější mimořádný opravný prostředek, který je přípustný proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů. Dalšími mimořádnými opravnými prostředky podle platného občanského soudního řádu jsou žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost. Dovolání bylo vyřazeno z platné právní úpravy na více než čtyřicet let a do našeho právního řádu navráceno zákonem č. 519/1991 Sb. Během této doby fungovala v našem právním řádu stížnost pro porušení zákona. U dovolání jako mimořádného opravného prostředku se uplatní kasační princip. Funkčně příslušný k rozhodnutí je výlučně Nejvyšší soud. Subjektivně legitimován k podání dovolání je účastník řízení, kterému byla rozhodnutím odvolacího soudu způsobena újma a procesní nástupci uvedení v ustanovení § 107 o. s. ř a za dalších podmínek též Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní zastupitelství. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem (ten jej může zastupovat ve všech věcech) nebo notářem, který je oprávněn jej zastupovat pouze v rozsahu stanoveném notářským řádem. Výjimka platí pro dovolatele, kteří mají sami právnické vzdělání. Kromě obecných náležitostí podání dovolání je nutné uvést, proti kterému rozhodnutí směřuje, dovolací důvod, v jakém rozsahu rozhodnutí napadáme, dovolací návrh a které důkazy se mají provést, aby byl prokázán dovolací důvod. Občanský soudní řád upravuje tři dovolací důvody, pro které je přípustné podat dovolání: řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Nejvyšší soud je oprávněn učinit procesní rozhodnutí, tj. dovolání odmítnout nebo dovolací řízení zastavit. Dále může být dovolání zamítnuto, v souladu s kasačním principem může být rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. V tomto případě je soud, kterému byla věc vrácena, v dalším řízení vázán názorem Nejvyššího soudu. Dovolací řízení je zásadně neveřejné.This diploma work is intented on extraordinary appeal in common plea, which is one of the extraordinary legal remedies in civil proceeding. It contains the history of extraordinary appeal, but the main attention is dedicated to characteristic of the extraordinary appeal with regard to his subject, objective and subjective conditions of admissibility, term of extraordinary appeal, legal essentials, legal grounds, hearing of the extraordinary appeal and his principles but also judicial decision and unification activity of the supreme court. Extraordinary appeal is the most important extraordinary remedy which is allowed against the final decisions of the courts. Other extraordinary remedy under the current Code of Civil Procedure are action for retrial and action for nullity. Extraordinary appeal has been withdrawn from the legislation in force for more than forty years but returned to our legal system once again to the Act No. 519/1991 Coll. During this time worked in our law complaint for breach of law. The extraordinary appeal as an extraordinary remedy, applies the principle of cassation. Functionally competent to decide it is the Supreme Court. Subjectively, the party to whom the decision of the Court of Appeals harmed is allowed to bring an extraordinary appeal and also his process successor referred to § 107 of the Code of Civil Procedure and under other conditions also Public Prosecutor and Office of the Government Representation in Property Matters. The subject making the extraordinary appeal must be in proceeding on extraordinary appeal legally represented by a lawyer (who may represent him in all things) or a notary who is authorized to represent him only the extent provided by the notary order. The exemption applies to appelants who have their own legal education. In addition of general requirements, in filing the extraordinary appeal must be mentioned: the affected decision of appelation court, grounds for extraordinary appeal, the extent to which is attacked, the appelate proposal and the evidence to be made to prove the grounds for extraordinary appeal. Civil Procedure Code regulates three grounds for extraordinary appeal on which it is permissible to apply an extraordinary appeal: proceeding on extraordinary appeal contains a defect, which could result in an incorrect decision in the matter; the decision is based on an incorrect legal assessment of the case; the decision is based on a factual finding which is not according to the contents of the file substantial support in the examination of evidence. The Supreme Court is authorized to make procedural decisions, therefore, to refuse the extraordinary appeal or stop the appellate proceedings. Further the extraordinary appeal may be dismissed, in accordance with the principle of cassation the decision of the Court of Appeal may be annulled and the case returned for further proceedings. In this case, the court which the case was returned is in subsequent proceedings bound by the opinion of the Supreme Court. The Supreme Court fundamentally discuss the extraordinary appeal without participation of public.