Počet záznamů: 1
Právo na informace
kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 87785-243541157.doc 69 1.3 MB 31.03.2010 Posudek Typ posudku 87785-ved-865188808.doc Posudek vedoucího 87785-opon-393821259.doc Posudek oponenta
Diplomová práce se zabývá především výkladem soudů v oblasti práva na informace a zaměřuje se na dvě oblasti právní úpravy: Spojených států amerických a výkladem Evropského soudu pro lidská práva. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nové právo, jsou zde vylíčeny okolnosti ? konkrétně společenské, politické a ekonomické změny v USA, které vedly k přijetí prvního zákona svého druhu, zákona o svobodě informací, jímž bylo reagováno na společenskou potřebu transparentnosti a regulace byrokratické moci. Tento zákon se stal vzorem pro mnoho jiných zemí, které jej s určitými odchylkami později převzaly. Mj. se ve své práci zabývám konkrétními projevy takových zákonů a významem, jež mají pro společnost. Výklad amerických soudů se týká Prvního dodatku Listiny svobod, která tvoří součást americké Ústavy, a kde je právo na informace součástí svobody projevu a tisku. Evropský soud pro lidská práva vychází z článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soudy si oblasti práva na informace vytvořili specifickou terminologii, o které se zmiňuji. Protože právo na informace je velmi rozsáhlé a zahrnuje svobodu projevu a tisku, jež přímo souvisí s právem na informace, jsou zde uvedeny případy ve kterých se soud zabýval střetem těchto ústavně zaručených práv, zejm. střetem s právem na soukromí. Ústavně zaručené právo na informace není neomezené, a tak uvádím jeho omezení, zejména předběžná opatření, ale také povinnost mlčenlivosti, nebo třeba ?míru uvážení?, prostřednictvím které Evropský soud pro lidská práva ponechal členských státům možnost si určitá opatření regulovat vzhledem k místním poměrům. Během své práce se zamýšlím nad možnostmi dalšího vývoje, a zda výklad soudů odpovídá požadavkům dnešní doby, zda výklad Štrasburského soudu v případu Guerra, podle kterého stát nemá povinnost rozšiřovat informace ze svého podnětu, je dostačují v dnešním prostředí ovládaném ekonomickými subjekty. Cílem je seznámit se z různými úhly pohledu na právo na informace, tak jak se vyskytuje ve výkladu soudů výše uvedených soudů.Diploma work mainly considers judicial interpretation in the zone of right to information with the aim of two areas of legal regulation: USA and the interpretation of the European Court of Human Rights. In the view of the fact that it is relatively a new right, it explains the circumstances ? social, political and economical changes in the USA, that led to an adoption of the first act of its kind, Freedom of Information Act, which reacted on the social need of transparency and regulation of byrocratic power. This act became a model for many other countries, which later adopted similar acts. I point out in my work also concrete expressions of such laws and its meaning in a society. Interpretation of american comes out of the First Amendment of the Bill of Rights, which is part of the American Constitution, where the right to information is part of freedom of speech and press. European Court of Human Rights relies on Article 10 of the European Convention on Human Rights and Fundamental Freedoms. The courts in the area of the right to information created specific terminology I mention. Because right to information is quite extensive and includes freedom of speech and press that directly relates to right to information, it asserts cases where courts handled the conflict of the constitutionaly garanteed rights, also the conflict with the right to privacy. Constitutionally garanteed right to information is not unlimited, therefore I mention its restraints, also duty of non-disclosure, or ?measure of discretion? through which European Court of Human Rights left the member states the possibility to regulate certain restraints in consideration to local circumstances. In my work I speculate over possibilities of further development, if the interpretation of the courts reflects the needs of today?s society, if the interpretation of Strasbourg Court in case of Guerra ? where state has no duty to disseminate information of its own motion, is sufficient in today?s environment ruled over by the economic subjects. The aim is to look at the right to information from diffrente points of view, and in court?s interpretation.
Počet záznamů: 1