Práce přibližuje osobnost rozhlasového režiséra Josefa Henkeho a jeho tvorbu v 60. letech 20. století, která jsou pokládána za dobu ?rozhlasové renesance?. Na základě analýz čtyř rozhlasových inscenací ? Ivan Sergejevič Turgeněv: První láska (1960), Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ (1961), Franz Kafka: Proměna (1967) a Antonín Přidal: Sudičky (1968) ? jsou vymezeny základní rysy Henkeho režijního rukopisu a postupy typické pro jeho režijní vedení a styl. Práce zhodnotila význam Josefa Henkeho pro oblast rozhlasové režie a zařadila jej mezi významné české režiséry, kteří mají podíl na vzestupu a zkvalitnění české rozhlasové dramatické tvorby. Práce se opírala o dostupnou odbornou literaturu, archivní materiály Českého rozhlasu, dobové recenze a prameny.The thesis focuses on the personality of the radio director Josef Henke and his art production in the 60th of the 20th century, which are considered to be the renaissance of the radio production. On the basis of four analyses of radio production ? Ivan Sergejevič Turgenev´s The First love (1960), Antoine de Saint-Exupery´s The Little prince (1961), Franz Kafka´s The Metamorphosis (1967) a Antonín Přidal´s The Fates (1968) ? are defined the main features of his director´s style and methods. The thesis evaluated the significance of Josef Henke for radio production and incorporated him between prominent Czech radio directors, who participated in progress and improving the quality of the Czech radio drama. The work is based on available specialized literature, archival materials of the Czech radio, and contemporary criticism.