Tato diplomová práce mapuje vývoj dosavadního bádání o Antonu Pilgramovi, ukazuje jak se názory na Pilgramovu činnost měnily v průběhu let. Od nejistého tápání historiků umění v 19. století přes téměř romanticky nekritického připisování děl Pilgramovi v průběhu 20. a 30. let 20. století, které vrcholí vydáním Oettingerovy monografie o Antonu Pilgramovi roku 1951. Na to navazuje další vlna zájmu o Pilgrama a s ní pak další rozšiřování jeho působnosti, ale také počínající kritika. Na straně německých badatelů pak tato kritika vrcholí v 90. letech, kdy z Pilgramova katalogu jsou postupně vyjímána jeho díla švábská, ale i vídeňská. Zatímco rakouští a němečtí badatelé mají tendenci Pilgramovi díla odnímat, čeští a slovenští se mu je naopak snaží připsat. Historie bádání o Antonu Pilgramovi si vzhledem ke své složitosti a obsáhlosti žádala detailnější zpracování, jež by se mohlo stát podkladem pro novou monografii tohoto pozdně gotického umělce středoevropského významu.This Thesis shows the progress of research on Anton Pilgram up to present times. It shows how the idea of Pilgram?s work changed in the course of time, from the unsure search of art historians in the 1800?s, through the almost romantic ascribing of works to Pilgram during the 1920's and 1930's, which climaxed in the publication of Oettinger?s monography on Anton Pilgrim in 1951. This was followed by another wave of interest in Pilgram and another expansion of his field of work, but also the beginning of criticism. German researchers? criticism peaked in the 1990's, when Pilgram's Swabian and Viennese works were gradually removed from his catalogue. While Austrian and German researchers tend to deny that works that are considered to be Pilgram's really are his, Czech and Slovak researchers, on the contrary, like to ascribe them to him. Because of its complexity and voluminousness, the history of research on Anton Pilgram demands further elaboration, which could become the basis of a new monography of this late-gothic artist of Central-European meaning.