Vliv kosodřeviny na rostlinná společenstva arkto-alpínské tundry byl studován na třech vrcholových lokalitách Hrubého Jeseníku za pomocí fytocenologických snímků (vegetačních zápisů). Ty byly prováděny v oblasti tundry, pod klečovými porosty a na prosvětleným plochách v kleči (tzv. světlinách) větších než 4 m2. V rámci vymezených bloků bylo v prostředí tundry stejně jako v klečových porostech provedeno 20 snímků, světliny však byly v rámci bloku osnímkovány všechny. Sběr dat proběhl ve vegetační sezóně v letech 2006-2007. Získaná data byla použita pro zjištění: 1. rozdílu v druhovém složení mezi lokalitami, 2. rozdílu v druhovém složení mezi biotopy (kleč, tundra, světliny), 3. výskytu osmi významných druhů rostlin, 4. vlivu velikosti světliny na druhové složení, 5. hodnot faktorů prostředí na studovaných biotopech za pomocí rostlinných indikátorů. Byl zjištěn signifikantní rozdíl v druhovém složení mezi lokalitami, což je dané přírodními specifiky každé lokality v rámci celého pohoří. Byly zjištěny rozdíly v druhovém složení mezi studovanými biotopy. S pomocí rostlinných indikátorů byly mezi lokalitami i mezi studovanými biotopy zjištěny odlišnosti u většiny faktorů prostředí. K podmínkám kleče jsou nejvíce tolerantní Solidago virgaurea subsp. minuta a méně i Carex bigelowii. Vliv velikosti světlin na druhové složení nebyl výzkumem prokázán.The impact of dwarf pine (Pinus mugo) plantations to native vegetation of arctic-alpine tundra was studied at three summit area of Hrubý Jeseník Mts. It was compared 20 phytosociological relevés et three type environments (shrubs of dwarf pine, vegetation openings and arctic-alpine tundra) et Keprník, Tabulové kameny and Vysoká hole areas.Vegetation openings were chosen greater than 4 m2 with the view of avoid ecoton effect of dwarf pine shrubs. Accordingly are all phytosociological relevés same as the smallest vegetation openings (4 m2). At every study area were chosen two zone: at native arctic-alpine tundra and at the dwarf pine shrubs plantation with vegetation openings. In these environment were made 20 relevés but all vegetation openings were made in the chosen zone. The impact of dwarf pine plantations was studied in 2006-2007. The date set was applied for answer of these questions: 1. How is different in the species composition among study area. 2. How is different in the species composition among three type environments. 3. How is occurence significant species of herb on study area and in the different environments. 4. How is influence different size vegetation openings on species composition. 5. How are faktors of environment in study areas and in the three environment following on account of Ellenberg ecological value. Species comosition is significant difference among study area, which is caused a nature specificity of each study area in the all Hrubý Jeseník Mts. Significant difference was appeared among three study environment (dwarf pine plantation, vegetation openings and arctic-alpine tundra). Factors of an environment as are pH (soil reaction), N (nutrient content), T (temperature), S (light), V (moisture of soil) and K (continentality) were significant difference among study area and among study three environment. The most tolerance of species toward conditions compared dwarf pine shrubs are Solidago virgaurea subsp. minuta and Carex bigelowii. Influence different size of vegetation openings was not significant.