Počet záznamů: 1  

Význam gonozomálního mozaicismu v etiologii ženské neplodnosti

  1. Údaje o názvuVýznam gonozomálního mozaicismu v etiologii ženské neplodnosti [rukopis] / Radka Chytilíková
    Další variantní názvyVýznam gonozomálního mozaicismu v etiologii ženské neplodnosti
    Osobní jméno Chytilíková, Radka (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názSignificance of gonosomal mosaicism in etiology of female infertility
    Vyd.údaje2009
    Fyz.popis52 s., 13 s. příloh. : il., grafy, tab.
    PoznámkaVed. práce Pavlína Čapková
    Dal.odpovědnost Čapková, Pavlína (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Adamová, Kateřina, 1964- (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra buněčné biologie a genetiky (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova neplodnost * chromozomální aberace * gonozomální mozaicismus * fluorescenční in situ hybridizace * cytogenetické vyšetření * infertility * chromosome aberrations * sex chromosome mosaicism * fluorescent in situ hybridization * cytogenetics
    Forma, žánr diplomové práce master's theses
    MDT (043)378.2
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulMgr.
    Studijní programNavazující
    Studijní programBiologie
    Studijní oborMolekulární a buněčná biologie
    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    60443-378723955.doc04.8 MB31.12.2999
    SignaturaČár.kódLokaceDislokaceInfo
    DP-KBB/025 (PřF-KBO)3134510516PřF-HolicePřF, Knihovna Holice - skladpouze prezenčně

    GM (gonozomální mozaicismus) je nejčastější chromozomální aberací u žen léčených pro poruchy reprodukce. Tato aberace se však vyskytuje také u zdravé populace. Z tohoto důvodu nebyla dosud prokázaná souvislost mezi minoritním mozaicismem chromozomu X a neplodností. Pro chromozomální analýzu se nejčastěji využívají kultivované lymfocyty. Tato metodika má však svoje omezení, a to limitovaný počet analyzovaných buněk, množství artefaktů způsobených kultivací in vitro. Použití dalších metod např. FISH (fluorescenční in situ hybridizace) umožňuje lepší porozumění těmto procesům. Metoda: Cytogenetická analýza byla provedena ve skupině neplodných žen (n = 70; průměrný věk 30; rozpětí 18-41 let) a v kontrolní skupině žen (n = 85; průměrný věk 32; rozpětí 23-46 let), které měly v anamnéze nejméně dvě spontánní těhotenství bez spontánního abortu. Metoda FISH byla použita při analýze kultivovaných lymfocytů u 65 žen testovaného souboru a u 46 žen kontrolního souboru a u nekultivovaných lymfocytů u 51 žen testovaného a u 41 žen kontrolního souboru. Pro statistické vyhodnocení byly využity T test a Mann-Whitney test. Výsledky: Počet cytogeneticky detekovaných případů GM se signifikantně neliší mezi testovanou (18,77 %) a kontrolní (14,11 %) skupinou (?2(1) = 0,056288). Frekvence buněk s aneuploidií X, která byla detekovaná metodou FISH, byla signifikantně vyšší v testované než v kontrolní skupině ve vzorcích kultivovaných (p = 0,001233) i nekultivovaných lymfocytů (p = 0,00000). V testované skupině bylo prokázáno, že buňky s aneuploidií X se vyskytovaly častěji ve vzorcích s nekultivovanými než kultivovanými lymfocyty (p = 0,000139). Testy v kontrolní skupině tyto výsledky neprokázaly (p > 0,05). Závěr: Metodou FISH bylo potvrzeno, že GM se vyskytuje častěji v populaci neplodných žen. Dosud nebylo prokázáno, zda je GM konstituční aberace nebo změna vyvolaná in vivo. I-FISH na nekultivovaných lymfocytech je metoda, která umožňuje objektivnější zhodnocení aberantních buněk, vzhledem k tomu, že eliminuje artefakty způsobené kultivací in vitro.LLGM (low level gonosomal mosaicism) is the most prevalent chromosomal aberration in the population of females treated for reproductive impairment. Association of this minority mosaicism with infertility has not been proved yet, because the same aberration is also detectable in healthy population. As the most frequently used chromosomal analysis of cultured lymphocytes has several inherent limitations, such as the number of cells examined and artefacts caused by in vitro culture conditions, employment of additional methods provides more complex insight into this problem. Method: Cytogenetic analysis was performed in a group of females (n = 70; mean age 30; range 18?41) treated for infertility and in the control group women (n = 85; mean age 32; range 23?46) with at least two spontaneous conceptions without a history of miscarriage. FISH was performed on cultured lymphocytes in 65 and 46 cases respective and on uncultured lymphocytes in 51 and 41 cases. T and Mann-Whitney tests were used for statistical analysis. Results: Number of cytogenetically detected mosaic cases did not significantly differ between tested group ? 18,57 % and control ? 14,11 % (?2(1) = 0,056288). Frequency of cells with aneuploidy X detected by FISH was significantly higher in the tested than in the control group in samples of cultured lymphocytes (p = 0,001233) and also in samples of uncultured lymphocytes (p = 0,00000). X-aneuploidy cells were more abundant in uncultured than in cultured lymphocytes in the tested group (p = 0,000139) but not in the control group (p > 0,05). Conclusion: LLGM is more frequent in a population of infertile females when examined by FISH. Whether LLGM is a constitutional aberration or change gained as a consequence of physical condition of an individual is unclear. I-FISH on uncultured lymphocytes is recommended as a more reliable method, as it avoids artificial changes caused by in vitro conditions.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.