V teoretické části práce je shrnuta anatomie a fyziologie močového ústrojí a mechanizmy kontinence. Dále je uveden přehled jednotlivých typů inkontinence, diagnostika a terapie. Praktická část je zaměřena na hodnocení subjektivních a objektivních výsledků konzervativní nefarmakologické terapie u souboru 30 pacientek se stresovou formou močové inkontinence. Pacientky byly rozděleny do dvou skupin (skupina A a skupina B). Obě skupiny byly léčeny komplexně podle principů tzv. "ostravského konceptu``. Skupina A se lišila tím, že navíc využívala k léčbě biofeedback. Subjektivně jsme hodnotili palpační vaginální vyšetření svalů pánevního dna, kvalitu života dotazníkem I-QoL a momentální stav dyskomfortu pomocí vizuálně-analogové škály (VAS), objektivně jsme hodnotili sílu a délku svalové kontrakce pánevního dna perineometrem. Měření proběhlo před zahájením terapie a po absolvování 6týdenní léčby. Při analýze výsledků jsme zjistili, že došlo ke statisticky významnému nárůstu síly i délky svalové kontrakce pánevního dna (p<0,05), a to v obou skupinách. Nebyla však prokázána významná diference mezi skupinami A a B. Došlo také ke statisticky významnému nárůstu indexu kvality života a poklesu indexu vizuální analogové škály v obou skupinách.: In the theoretical part of the work is summed up anatomy and physiology of the urinary tract and mechanisms Continence. In addition, it provides an overview of each type of incontinence, diagnosis and therapy. The practical part is focused on the subjective and objective evaluation of the results of conservative non-pharmatologic therapy in 30 patients with a set form of stress urinary incontinence. Patients were divided into two groups (Group A and Group B). Both groups were treated comprehensively in accordance with the principles of the so-called concept of Ostrava. Group A varied that in addition to the use of biofeedback therapy. Subjectively we evaluated vaginal examinations pelvic muscles bottom, the quality of life questionnaire I-QoL and the current state of dyskomfortu using a variety of visually-analog (PRS), objectively, we evaluated the strength and duration of muscle contraction pelvic bottom perineometrem. Measurements taken place before the start of therapy and after suffered six-week treatment. In its analysis of the results, we found that there was a statistically significant increase in strength and duration of muscles of pelvic floor contraction (p <0.05), in both groups. However, we demonstrated no significant difference between groups A and B. There was also a statistically significant increase in the index quality of life and the decline in the index visual analog scale in both groups.