Práce popisuje jazykový a kulturní jev xieyin (??), což je jazykový prostředek využívající shodné či podobné výslovnosti dvou slov k vyjádření významu slova prvního slovem druhým. Xieyin kategorizuje dle oblasti výskytu do sedmi kategorií a hlavní pozornost zaměřuje tradiční xieyin, tj. xieyin vyskytující se v lidových zvyklostech, tradicích, obřadech, tabu a lidové symbolice. Sociolingvistickým výzkumem zjišťuje reálné dodržování a povědomí o vybrané skupině zvyklostí opírajících se o xieyin u vzorku populace čínských vysokoškolských studentů. Závislost dodržování a znalosti zvyklostí na pohlaví, studovaném oboru ani velikosti města původu nebyla prokázána, prokázal se však vliv vzdělání otce i matky na dodržování zvyklostí a vliv úrovně vzdělání matky na znalost zvyklostí.The aim of the thesis is to describe and cathegorize linguistic and cultural phenomenon xieyin, that appears plentifully in Chinese language. Phenomenon was described in terms of its language and cultural background, terminology, characteristic features and its typical occurrences. Special attention was paid to traditional xieyin that form the basis od folk customs, taboo and symbolism. By means of questionnaire, a sociolinguistic research was carried out to explore the level of preservation and general knowledge of a list of fifty folk customs, that are based on xieyin, among the young generation of undergraduate students. The level of knowledge and preservation varied custom by custom and has not been proved to be dependent on sex, field of study or the size of the city of origin. The level of preservation as well as the knowledge of the customs has been proved to be dependent on the level of education of both parents.