Současná školská legislativa umožňuje smyslově, tělesně či zdravotně postiženým žákům (dosud nikoli mentálně postiženým) navštěvovat buď běžné, nebo speciální školy. Nejzávažnější jsou bariéry psychologické, které vyvěrají z postojů k postiženým obecně a tudíž i k systému společného vzdělávání. Finanční zdroje by měly směřovat spíš konkrétně do praxe, do zabezpečování podmínek, včetně zaměstnání druhého učitele pro ATV.