Tato diplomová práce se zabývá procesem adaptace dítěte v pěstounské péči z pohledu sociální práce. Teoretická část se věnuje formám náhradní rodinné péče, specifikům vývoje dítěte v pěstounském prostředí, citové vazbě, psychické deprivaci a roli sociálních pracovníků. Praktická část využívá kvalitativní výzkum formou rozhovorů s pěstouny, mladými dospělými a odbornými pracovníky. Výzkum odhaluje klíčové faktory ovlivňující úspěšnost adaptace, jako je vztahová stabilita, přítomnost podpůrných osob a význam cílené pomoci ze strany odborníků. Práce zároveň poukazuje na potřebu komplexní a mezioborové podpory v celém průběhu pěstounské péče a formuluje doporučení pro praxi sociální práce.This thesis focuses on the process of child adaptation in foster care from the perspective of social work. The theoretical part examines the forms of substitute family care, the specifics of child development in foster settings, attachment theory, psychological deprivation, and the role of social workers. The empirical part is based on qualitative research through interviews with foster parents, young adults, and professional workers. The findings highlight the key factors influencing successful adaptation, such as relational stability, the presence of supportive adults, and the importance of targeted professional support. The thesis emphasizes the need for a comprehensive and interdisciplinary approach throughout foster care and provides recommendations for social work practice.