Diplomová práce se věnuje problematice koncepčního pojetí přípustnosti dovolání. Jde o problematiku stále aktuální, diskutovanou a velmi praktickou. Primárně se diplomová práce věnuje otázce přípustnosti dovolání stanovenou zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, její ústavní konformitě, jejímu historickému vývoji, dovolacím důvodům, zásahům do právní moci a právní jistoty, roli obecných soudů a samotné úloze dovolání. V neposlední řadě se pak věnuj navrhované právní úpravě ve Věcném záměru CŘS. Cílem práce je zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu diplomové práce. Odpovědi na tyto otázky vycházejí primárně z odborné literatury, rozhodovací praxe NS, ÚS a ESLP a analýzy historických argumentů.The thesis deals with the conceptual notion of the admissibility of the final recourse. It is an issue that is still actual, discussed and very practical. Primarily, the thesis deals with the issue of admissibility of the final recourse provided for by Act No. 99/1963 Coll., the Code of Civil Procedure, its constitutional conformity, its historical development, grounds for the final recourse, interference with legal authority and legal certainty, the role of general courts and the role of the final recourse itself. Last but not least, the proposed legislation in the substantive intent of the Civil Procedure Code is discussed. The aim of the thesis is to answer the research questions defined in the introduction of the thesis. The answers to these questions are primarily based on the literature, the decision-making practice of the Supreme Court, the Constitutional Court and the ECHR and the analysis of historical arguments.