Tato diplomová práce se zabývá analýzou dlouhodobých změn obsazenosti hnízdních budek plchem velkým (Glis glis) ve vztahu k pulzním zdrojům potravy (semennosti buku a dubu) a habitatovým faktorům v lesích Nízkého Jeseníku. Na základě sedmnáctiletého monitoringu v období 2006 až 2022 bylo zjištěno, že obsazenost budek byla relativně stabilní s průměrnou hodnotou 71 %, avšak s výraznými meziročními výkyvy v početnosti jedinců. Přestože semennost buku a dubu vykazovala značnou meziroční variabilitu, analýzy neprokázaly statisticky významný vliv dostupnosti semen na početnost plcha velkého. Habitatová analýza naznačila, že obsazenost budek může být ovlivněna korunovým zápojem, zatímco další sledované faktory jako obvod kmene, druh stromu, hustota a bazální plocha stromů se neukázaly jako statisticky významné. Výsledky naznačují, že populační dynamika plcha velkého je ovlivňována komplexní interakcí mezi dostupností potravy, strukturou prostředí a fenologickými rytmy, přičemž habitatová struktura hraje klíčovou roli v prostorové distribuci populace. Součástí práce je také návrh výukové aktivity pro střední školy zaměřené na fenologii rostlin.This thesis focuses on the analysis of long-term changes in nestbox occupancy by the edible dormouse Glis glis in relation to pulsed food resources, specifically the mast seeding of beech and oak, and habitat factors in the forests of Nízký Jeseník. Based on seventeen years of monitoring from 2006 to 2022, nestbox occupancy was found to be relatively stable, with an average occupancy rate of 71 %, although population numbers fluctuated considerably between years. Although the mast seeding of beech and oak showed marked interannual variability, the analyses did not confirm a statistically significant effect of seed availability on the abundance of the edible dormouse. Habitat analysis suggested that nestbox occupancy might be influenced by canopy closure, while other monitored factors such as tree girth, tree species, density and basal area of trees were not statistically significant. The results indicate that the population dynamics of the edible dormouse are shaped by a complex interaction of food availability, habitat structure and phenological rhythms, with habitat structure playing a key role in the spatial distribution of the population. The thesis also includes a proposal for an educational activity for secondary schools focused on plant phenology.