Diplomová práce se zabývá aplikací metody motivačních rozhovorů v rámci penitenciární sociální práce ve Vazební věznici Olomouc. Cílem je analyzovat možnosti využití této metody při práci s vězněnými osobami, zejména v oblasti podpory jejich vnitřní motivace ke změně chování a směřování k úspěšné resocializaci. Práce vychází z předpokladu, že motivace vězňů ke změně je významným faktorem jejich návratu do společnosti. Podporuje ochotu opustit rizikové vzorce chování, posiluje autonomii, odpovědnost, sebereflexi a schopnost čelit rizikovým vlivům, které často přispívají k recidivě. Teoretická část představuje metodu motivačních rozhovorů, její humanistické základy a propojení s Rogersovou terapií zaměřenou na klienta. Dále rozpracovává teorie motivace, komunikace a interpersonálních vztahů, které tvoří teoretická východiska této metody, a na jejichž základě je následně popsána samotná metoda, jak ji formulovali William R. Miller a Stephen Rollnick. Další část práce se zaměřuje na problematiku vězeňství v České republice, analyzuje jeho historický vývoj, současné podmínky, specifika penitenciární sociální práce a problematiku vězeňské subkultury. Empirická část je založena na případové studii opakovaně trestaného vězně, u kterého byla metoda motivačních rozhovorů aplikována v rámci spolupráce se sociálním pracovníkem. Výsledky ukazují pozitivní dopad na posílení sebereflexe, přijetí odpovědnosti a aktivní motivace ke změně. Na základě získaných dat lze konstatovat, že motivační rozhovory představují efektivní nástroj penitenciární sociální práce, nejen pro individuální práci s klientem, ale i jako součást širší strategie zaměřené na snížení recidivy. V závěru práce jsou formulována konkrétní doporučení pro systémové začlenění této metody do vězeňské praxe, včetně rozšíření vzdělávání sociálních pracovníků.This thesis explores the application of motivational interviewing within the context of penitentiary social work at the Remand Prison in Olomouc. The aim is to analyze the potential of this method in working with incarcerated individuals, particularly in fostering their intrinsic motivation for behavioral change and in supporting their successful reintegration into society. The thesis assumes that inmates' motivation to change is a key factor in their return to society. It supports the willingness to abandon risky behavioral patterns, strengthens autonomy, responsibility, self-reflection, and the ability to resist influences that often contribute to recidivism. The theoretical part introduces the method of motivational interviewing, its humanistic foundations, and its connection to Carl Rogers' client-centered therapy. It further elaborates on theories of motivation, communication, and interpersonal relationships, which form the theoretical basis for this approach. Based on these concepts, the method formulated by William R. Miller and Stephen Rollnick is subsequently described. The thesis also focuses on the issue of the prison system in the Czech Republic, analyzing its historical development, current conditions, the specifics of penitentiary social work, and the challenges posed by prison subculture. The empirical part is based on a case study of a repeatedly incarcerated individual, in whose collaboration with a social worker motivational interviewing was applied. The results demonstrate a positive impact on the development of self-reflection, the acceptance of responsibility, and an active motivation for change. Based on the collected data, it can be concluded that motivational interviewing represents an effective tool in penitentiary social work not only for individual casework, but also as part of a broader strategy aimed at reducing recidivism. The thesis concludes with specific recommendations for the systematic integration of this method into prison practice, including the expansion of training for social workers.