Cílem rigorózní práce je komparace klíčových stresorů a jejich dopad na výkonnost vrcholových atletů. Rigorózní práce se zaměřuje na atletiku a její úvod reflektuje význam atletiky v rámci sportovního světa, následuje charakteristika sportu včetně jeho historie a role v moderním sportovním prostředí. Poskytuje přehled atletických disciplín a detailní rozbor fyzické, technické a psychické přípravy sportovců. Zabývá se hlouběji psychologickou stránkou, zkoumá emocionální aspekty, včetně regulace emocí, strategií pro zvládání úzkosti a roli sebevědomí v soutěžních situacích. Analyzuje předstartovní a pozávodní stavy. Ke zkoumání obtížně měřitelných znaků a jejich kombinací byl zvolen kvantitativní výzkum, který zahrnuje dotazník demografických údajů sportovců i sportovkyň, dotazník závodní stavové úzkosti (Competitive State Anxiety Inventory, CSAI) doplněný anketním šetřením zaměřeným na regulační prostředky ke zmírnění předzávodního stresu a dotazník Profile of Mood States (POMS) k měření úrovně vnímané zátěže při vzájemné korelaci s CSAI. Ve výzkumu byly vypočteny absolutní a relativní četnosti, pro kvantitativní položky byly vypočteny průměr, směrodatná odchylka, medián, minimum a maximum. Závislost skóre v dimenzích dotazníků POMS a CSAI na pohlaví byla testována pomocí Welchova t-testu, nezávislost těchto skóre byla posouzena na základě Pearsonově korelačním koeficientu. Výpočty byly provedeny pomocí programu TIBCO STATISTICA. V rámci popisné statistiky byly vytvořeny skládané grafy s absolutními četnostmi pro srozumitelnější přehlednost všech faktorů. Výzkum potvrdil významnou spojitost mezi stresujícími faktory ovlivňující výkonnost sportovců, ne zcela dobře fungující a využívanou psychologickou přípravu mladých atletů, z čehož vyplývá reflexe pro efektivnější práci v rámci celostního přístupu sportovců. Práce naznačuje jiné pohledy, nutnost individuálních přístupů v atletickém prostředí.The aim of the rigorous thesis is to compare key stressors and their impact on the performance of elite athletes. The rigorous work focuses on athletics, and its introduction reflects the significance of athletics in the world of sports. It is followed by a characterization of the sport, including its history and role in the modern sports environment. The work provides an overview of athletic disciplines and a detailed analysis of the physical, technical, and psychological preparation of athletes. It delves deeper into the psychological aspects, examining emotional aspects, including emotion regulation, strategies for coping with anxiety, and the role of self-confidence in competitive situations. The work also analyzes pre-race and post-race states. For the examination of difficult-to-measure characteristics and their combinations, quantitative research was chosen, which includes a questionnaire on the demographic data of male and female athletes, a questionnaire on competitive state anxiety (Competitive State Anxiety Inventory, CSAI) which was supplemented by a survey focusing on coping mechanisms to reduce pre-competition stress, and the Profile of Mood States (POMS) questionnaire to measure the perceived level of stress with a mutual correlation with CSAI. In the research, absolute and relative frequencies were calculated, and for quantitative items, the mean, standard deviation, median, minimum, and maximum were computed. The dependence of scores in the dimensions of the POMS and CSAI questionnaires on gender was tested using Welch's t-test, and the independence of these scores was assessed based on the Pearson correlation coefficient. The calculations were performed using the TIBCO STATISTICA program. Composite graphs with absolute frequencies were created as part of descriptive statistics for a clearer overview of all factors. The research confirmed a significant connection between stressful factors and their impact on athletes' performance, the less-than-ideal utilization of psychological preparation among young athletes, leading to reflections on more effective work within a holistic approach to athletes. The work suggests alternative perspectives and the necessity of individualized approaches in the athletic environment.