Cílem diplomové práce je detailní posouzení demografických ukazatelů v souvislosti s vybranými infekčními onemocněními v České republice. Zaměřuje se na lymskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu, bakteriální a virovou meningitidu a meningokokové infekce. Tato práce analyzuje, jak demografické ukazatele ovlivňují populaci, přičemž zvláštní důraz je kladen na dopad těchto onemocnění na ženskou populaci. Data použitá v této studii byla získána z veřejně přístupných zdrojů, konkrétně z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Tato data zahrnují informace o incidenci onemocnění, věku žen, počtu obyvatel, průměrném věku, indexu stáří, celkovém přírůstku/úbytku, přirozeném přírůstku/úbytku, úmrtnosti, přistěhování, vystěhovaní, hustotě obyvatel v rámci okresu. Jedná se tedy o retrospektivní analýzu, která zkoumá období deseti let, konkrétně od roku 2012 do roku 2021. Nejvyšší incidence lymské boreliózy byla zaznamenána ve věkovém rozmezí 55-69 let, klíšťová encefalitida měla rozmezí 50-64 let. Bakteriální meningitida vykazovala nejvyšší incidenci ve skupině 65-79 let. Virová meningitida měla nejvyšší incidenci ve věkové kategorii 15-29 let a meningokokové infekce byly nejčastěji registrovány mezi 15-29 lety. Následná prostorová analýza v rámci okresů odhalila specifické regionální rozdíly ve výskytu jednotlivých onemocnění v letech 2012 a 2021. V roce 2012 byla nejvyšší incidence lymské boreliózy ve věkovém rozmezí 65-69 let zaznamenána v okrese Příbram. Klíšťová encefalitida vykazovala nejvyšší incidenci ve věkové skupině 60-64 let v okrese Prachatice. Nejvyšší výskyt bakteriální meningitidy byl zaznamenán u věkové skupiny 65-69 let v okrese Semily. Virová meningitida měla nejvyšší incidenci ve věkové kategorii 15-19 let v okrese Tábor. Meningokokové infekce byly nejčastější rovněž ve věkovém rozmezí 15-19 let v okrese Prostějov. V roce 2021 byla nejvyšší incidence lymské boreliózy v okrese Plzeň-město. U klíšťové encefalitidy byl nejvyšší výskyt v okrese Rokycany. Největší výskyt bakteriální meningitidy byl v okrese Prachatice. Virová meningitida a meningokokové infekce ve věkové kategorii 15-19 měly nulový výskyt. Analýza ukázala, že incidence lymské boreliózy je vyšší ve starší populaci a v méně zalidněných oblastech s nižšími demografickými ukazateli, což je doloženo statisticky významnou pozitivní korelací s průměrným věkem a indexem stáří, a negativní korelací s nižší hustotou obyvatel a migrací. Klíšťová encefalitida vykazuje vyšší výskyt v méně zalidněných oblastech s nižší mobilitou obyvatelstva. U bakteriální meningitidy je statisticky významná pozitivní korelace s vyšším počtem vystěhování, naznačující, že vyšší míra migrace může přispívat k jejímu šíření. Virová meningitida je častější v oblastech s rostoucí populací a vyšší hustotou obyvatel, současně také v oblastech se sníženým přirozeným přírůstkem nebo úbytkem obyvatel. Meningokokové infekce jsou častější v oblastech s rostoucí populací a vyšší hustotou obyvatel, ale také v oblastech se sníženým přirozeným přírůstkem nebo úbytkem obyvatel. Studie si klade za cíl identifikovat možné trendy, které mohou být užitečné pro veřejné zdraví a budoucí preventivní opatření. Kromě toho práce odhaluje závislost mezi incidencí těchto nemocí a demografickými ukazateli.The aim of this thesis is a detailed assessment of demographic indicators in relation to selected infectious diseases in the Czech Republic. It focuses on Lyme disease, tick-borne encephalitis, bacterial and viral meningitis and meningococcal infections. This study analyses how demographic indicators affect the population, with special emphasis on the impact of these diseases on the female population. The data used in this study were obtained from publicly accessible sources, specifically from the Czech Statistical Office (ČSÚ) and the National Institute of Public Health (SZÚ). These data include information on disease incidence, women's age, population size, average age, aging index, total population increase/decrease, natural increase/decline, mortality, immigration, emigration, population density within the district. This is therefore a retrospective analysis that examines a ten-year period, namely from 2012 to 2021. The highest incidence of Lyme disease was recorded in the age range of 55-69 years, tick-borne encephalitis was in the range of 50-64 years. Bacterial meningitis showed the highest incidence in the 65-79 age group. Viral meningitis had the highest incidence in the 15-29 age category, and meningococcal infections were most common among 15-29 years old. Subsequent spatial analysis within the districts revealed specific regional differences in the occurrence of individual diseases in 2012 and 2021. In 2012, the highest incidence of Lyme disease in the age range of 65-69 years was recorded in the Příbram district. Tick-borne encephalitis showed the highest incidence in the age group of 60-64 years in the Prachatice district. The highest occurence of bacterial meningitis was recorded in the 65-69 age group in the Semily district. Viral meningitis had the highest incidence in the 15-19 age group in the Tábor district. Meningococcal infections were also most common in the age range of 15-19 years in the Prostějov district. In 2021, the highest incidence of Lyme disease was in the Pilsem-město district. The highest incidence of tick-borne encephalitis was in the Rokycany district. The highest incidence of bacterial meningitis was in the Prachatice district. Viral meningitis and meningococcal infections in the 15-19 age group had zero incidence. The analysis showed that the incidence of Lyme disease is higher in the older population and in less populated areas with lower demographic indicators, as evidenced by a statistically significant positive correlation with average age and aging index, and a negative correlation with lower population density and migration. Tick-borne encephalitis shows a higher incidence in less populated areas with lower population mobility. For bacterial meningitis, there is a statistically significant positive correlation with higher emigration rates, suggesting that higher migration rates may contribute to its spread. Viral meningitis is more common in areas with growing population and higher population density, but also in areas with reduced natural population growth or decline. Meningococcal infections are more common in areas with a growing population and higher population density, but also in areas with reduced natural population growth or decline. The study aims to identify possible trends that may be useful for public health and future prevention measures. In addition, the thesis reveals the dependence between the incidence of these diseases and demographic indicators.