Badatelským záměrem disertační práce je analýza dystopických próz v nejnovější české literatuře, na jejímž základě se budeme snažit vysledovat aktuální podobu (či podoby) žánru. Počátečním úkolem bude přesněji vymezit dystopii jako svébytný literární žánr, jelikož v českých literárněhistorických a teoretických publikacích bývá tradičné chápán jako synonymum antiutopie, kakotopie či negativní utopie, případně dochází i k lapsu, kdy jsou dystopické texty řazeny přímo k žánru utopie. Definice všech zmíněných pojmů tak budou dávány do kontrastu se západní literární teorií, z níž pochází a kde se od počátku jejich kategorizace vedly rozsáhlé diskuze - budeme se tak snažit upozornit na terminologickou nejednotnost a zmatení, které rozdílné (a často i velmi vágní) definice vyvolávají. Stěžejním cílem práce poté bude analýza dystopických děl vydaných zejména po roce 2010 (Ondřej Štindl: Mondschein; Petra Hůlová: Stručné dějiny hnutí; David Zábranský: Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský ad.), v níž se budeme soustředit především na samotný text díla, jeho strukturu, specifika, interpretaci a dystopické znaky. Na základě provedených textových analýz se pokusíme vystihnout specifické odlišnosti dystopických systémů a podat co nejucelenější pohled na podobu a proměnu žánru dystopie v nejnovější české literatuře.The main aim of this dissertation thesis is to provide the most comprehensive overview of forms and modifications of the dytopian genre in the contemporary Czech literature. The first step of out work is to present a detalied characterisation of the dystopian genre. The second step is to summarize existing perceptions of the concept and highlight the differences between the dystopian and the anti-utopia genres. The third chapter explores more detailed typology of the dystopian genre. After pointing our major terminological problems, the final portion of the thesis outlines the current forms and tranfsormations of the dystopian genre in Czech literature.