Předmětem této rigorózní práce je posouzení vhodnosti a opodstatněnosti současné právní úpravy aktivní žalobní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením dle soudního řádu správního. Cílem této práce je především snaha o poznání a objasnění problematiky aktivní žalobní legitimace k podání těchto tří základních žalob správního soudnictví. To jednak v kontextu historickém, ale také z hlediska současné právní úpravy na našem území. Následně je práce zaměřena na analýzu jednotlivých typů aktivně legitimovaných subjektů u daných žalob. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj správního soudnictví zaměřený zejména na vývoj aktivní žalobní legitimace od roku 1867 do současnosti. Kapitola druhá následně popisuje důležité aspekty správního soudnictví jako takového a základní pojmy a instituty triády žalob. Obsáhlá třetí kapitola rozebírá dopodrobna aktivní žalobní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí právního orgánu ve všech jejích podobách. V rámci této kapitoly došlo k analýze nastavení aktivní žalobní legitimace k jejímu podání s návrhy de lege ferenda. V kapitole čtvrté je pak rozebrána aktivní žalobní legitimace pro podání nečinnostní žaloby, v níž probíhá analýza různých situací, které jsou či nejsou nečinností ve smyslu úpravy v § 79 a násl. s. ř. s. A v poslední kapitole byla přiblížena právní úprava žaloby zásahové spolu s aktivní žalobní legitimací k jejímu podání. Především pak pět kumulativních podmínek, které je potřeba splnit spolu s obecnými podmínkami řízení v podobě procesní subjektivity a svéprávnosti, jež je třeba naplnit též u dalších dvou typů žalob.The subject of this rigorous thesis is the assessment of the suitability and justification of the current legal framework of the plaintiff's right to bring an action against a decision of an administrative authority, an action for protection against inaction of an administrative authority and an action for protection against unlawful interference, instruction or coercion according to the Code of Administrative Procedure. The main aim of this thesis is to try to understand and clarify the issue of the plaintiff's right to bring these three fundamental types of actions of the administrative judiciary. This is considered in both, the historical context, but also in terms of the current legal regulation in our territory. Subsequently, the thesis focuses on analyzing the various types of subjects that are able to bring an action in the administrative judiciary. The thesis is divided into five chapters. The first chapter discusses the historical development of administrative judiciary, with a particular focus on the evolution of the plaintiff's right to bring an action from 1867 to the present. The second chapter describes important aspects of administrative judiciary as such, along with the basic concepts and institutions of the triad of actions. The extensive third chapter thoroughly examines the plaintiff's right to bring an action against a decision of an administrative authority in all its forms. This chapter includes an analysis of the settings for the plaintiff's right to bring an action with proposals de lege ferenda. The fourth chapter analyzes the plaintiff's right to bring an action due to inaction, including an analysis of various situations that constitute or do not constitute inaction in the sense of section 79 et seq. of the Code of Administrative Procedure. Finally, the last chapter introduces the legal framework for an intervention action along with the plaintiff's right to bring an action, particularly focusing on the five cumulative conditions that must be met, along with the general procedural requirements of legal capacity and competence, which are also necessary for the other two types of actions.