Úvod: Diplomová práce se zabývá placentou accreta spectrum. Jedná se o závažné onemocnění komplikující těhotenství a porod, při kterém placenta prorůstá děložní stěnou. Placenta accreta spectrum se rozděluje do tří stupňů podle hloubky invaze. V posledních letech pozorujeme nárůst této diagnózy, převážně kvůli zvyšující se četnosti rizikových faktorů. Cíl: Hlavním cílem práce je analýza případů placenta accreta spectrum (PAS) se zaměřením na rizikové faktory, komplikace a způsob léčby ve Fakultní nemocnici Brno za období 11 let (od roku 2012 do roku 2023). Dílčími cíli práce je charakterizovat anamnézu žen s diagnózou PAS a zjistit operační výkony na děloze u těchto žen. Dále odhalit vzájemný vztah mezi vybranými rizikovými faktory a vznikem PAS a možnosti léčby PAS. Následně identifikovat gestační stáří novorozence při ukončení těhotenství s diagnózou PAS a zjistit četnost jednotlivých stupňů invaze PAS. Soubor a metodika: Retrospektivní výzkumné šetření ze zdravotnické dokumentace bylo provedeno ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2012-2023. Výzkumný soubor tvořilo 47 gravidních pacientek s diagnózou PAS. Kontrolním souborem pro ověření hypotéz bylo 47 gravidních pacientek bez diagnózy placenty accreta spectrum z let 2012-2023, které byly náhodně vybrány z databáze Fakultní nemocnice Brno. Kromě popisné statistiky byla výsledná data analyzována pomocí t-testu pro nezávislé výběry, Mann - Whitneyho U testu, Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti, Fisherovým exaktním testem, binomického testu o podílu a Kruskal - Walliaův testu. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynuly dva nejrizikovější faktory pro vznik PAS. První faktor byla předchozí operace na děloze, kterou podstoupilo 68,09 % žen. Jako druhý rizikový faktor byla zjištěna placenta praevia. V těhotenství ji mělo diagnostikovanou 46,81 % respondentek. Další rizikový faktor bylo zjištěno otěhotnění po IVF. Ve výzkumu bylo 10 žen s PAS (21,28 %), které otěhotněly po IVF. Mezi další rizikové faktory patřil věk respondentek nad 35 let, nižší hodnota BMI a druhý porod. Ve výzkumném šetření bylo 22 žen (46,81 %), které rodily podruhé. Kouření se neukázalo být statisticky významné a výsledky se neshodují se zahraničními studiemi. Na základě výzkumného šetření se podařilo prokázat, že těhotné ženy, u nichž byla diagnostikována placenta accreta spectrum, mají vyšší riziko předčasného porodu než rodičky, u kterých tato diagnóza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplývá, že krevní ztráta narůstá s vyšším stupněm invaze placenty accreta spectrum. Závěr: Placenta accreta spectrum je závažná diagnóza komplikující těhotenství a porod. Je velmi důležité tuto diagnózu včas a správně diagnostikovat, aby se eliminovaly komplikace během těhotenství a porodu. Zjištěné výsledky diplomové práce jsou podnětem pro další diskuzi a mohou být podkladem pro následující výzkum této problematiky.Introduction: The diploma thesis addresses placenta accreta spectrum, a serious condition complicating pregnancy and delivery, where the placenta invades the uterine wall. Placenta accreta spectrum is divided into three degrees based on the depth of invasion. In recent years, we have observed an increase in this diagnosis, mainly due to the rising frequency of risk factors. Aim: The main objective of the study is to analyze cases of placenta accreta spectrum (PAS) focusing on risk factors, complications, and treatment modalities at the University Hospital Brno over an 11-year period (from 2012 to 2023). Subsidiary objectives include characterizing the medical history of women diagnosed with PAS and identifying uterine surgical procedures performed on these women. Additionally, to uncover the relationship between selected risk factors and the occurrence of PAS, as well as treatment options for PAS. Subsequently, to identify the gestational age of neonates at the termination of pregnancies with a diagnosis of PAS and determine the frequency of various degrees of PAS invasion. The study population and methodology: A retrospective research investigation from medical records was conducted at the Brno University Hospital from 2012 to 2023. The research sample consisted of 47 pregnant patients diagnosed with PAS. A control group for hypothesis verification comprised 47 pregnant patients without a diagnosis of placenta accreta spectrum from 2012 to 2023, randomly selected from the Brno University Hospital database. In addition to descriptive statistics, the resulting data were analysed using t-test for independent samples, Mann-Whitney U test, Pearson's chi-square test of independence, Fisher's exact test, binomial proportion test, and Kruskal-Walli's test. All tests were conducted at a 5% significance level. Results: The research investigation revealed two most significant risk factors for the occurrence of PAS. The first factor included prior uterine surgery, undergone by 68.09% of women. The second risk factor identified was placenta previa, diagnosed in 46.81% of respondents during pregnancy. Another risk factor identified was conception through IVF. In the study, 10 women with PAS (21.28%) conceived through IVF. Additional risk factors included maternal age over 35 years, lower BMI, and multiparity. In the research survey, 22 women (46.81%) had their second childbirth. Smoking did not prove to be statistically significant, and the results did not align with foreign studies. Based on the research investigation, it was demonstrated that pregnant women diagnosed with placenta accreta spectrum have a higher risk of preterm delivery compared to mothers without this diagnosis. The study indicates that blood loss increases with higher degrees of invasion of placenta accreta spectrum. Conclusion: Placenta accreta spectrum is a serious diagnosis complicating pregnancy and delivery. It is crucial to diagnose this condition promptly and accurately to eliminate complications during pregnancy and childbirth. The findings of the diploma thesis serve as a stimulus for further discussion and may form the basis for subsequent research on this issue.