Počet záznamů: 1  

Pooperační bronchopneumonie u pacientů po plicních resekcích

  1. Údaje o názvuPooperační bronchopneumonie u pacientů po plicních resekcích [rukopis] / Jan Hanuliak
    Další variantní názvyPooperační bronchopneumonie u pacientů po plicních resekcích
    Osobní jméno Hanuliak, Jan, (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názPostoperative Pneumonia in Patients after Lung Resections
    Vyd.údaje2022
    Fyz.popis120 : il., grafy, schémata, tab.
    PoznámkaOponent Vladimír Král
    Ved. práce Marek Szkorupa
    Oponent Josef Vodička
    Dal.odpovědnost Král, Vladimír (oponent)
    Szkorupa, Marek, (školitel)
    Vodička, Josef, (oponent)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Doktorské studijní programy LF (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova Pneumonie * Pooperační komplikace * Infekční komplikace * Resekce plíce * Antibiotická profylaxe * Antibiotická terapie * Pneumonia * Postoperative complications * Infectious complications * Lung resection * Antibiotic prophylaxis * Antibiotic therapy
    Forma, žánr disertace dissertations
    MDT (043.3)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulPh.D.
    Studijní programDoktorský
    Studijní programChirurgie
    Studijní oborChirurgie
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00288221-164475850.pdf03.3 MB15.12.2022
    PosudekTyp posudku
    00288221-opon-458678688.pdfPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00288221-prubeh-240714586.pdf01.09.201615.12.202220.02.2023SHodnocení známkou

    Infekční komplikace po operacích plic jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím mortalitu a morbiditu nemocných, zásadně prodlužují délku hospitalizace a zvyšují finanční náklady. Klinickým obrazem infekce je pooperační pneumonie či syndrom akutní dechové tísně, popřípadě jejich komplikace v podobě pleuritidy, empyému či sepse. V ideálním případě je ATB terapie účinná pouze na infekci vyvolávající agens. Problémem však zůstává jeho promptní a exaktní průkaz i narůstající četnost bakteriálních rezistencí. Časová prodleva podání účinné antibiotické léčby zvyšuje morbiditu a mortalitu, na druhé straně přílišná ATB razance vede k vyšší toxicitě, superinfekci či vzniku bakteriální rezistence. Cílem této disertační práce bylo mikrobiologické zmapování a posouzení role kolonizace dolních cest dýchacích (DCD) u pacientů před plicní operací pro maligní onemocnění plic. Mikroorganismy získané z DCD před a po rozvoji infekce byly vyhodnoceny a porovnány pomocí spektrofotometrické a genové analýzy. Rovněž byla získána citlivost resp. resistence mikroorganismů k ATB. Na základě délky hospitalizace, klinickém, laboratorním a rentgenologickém průběhu POP bylo sekundárním cílem vyhodnocení adekvátnosti antibiotické léčby, incidence, 30denní mortality a morbidity POP. Do této prospektivní studie byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili elektivní resekci plic na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc v době od 1. 4. 2017 - 31. 12. 2020 a zároveň neměli tito pacienti známky infekce a podepsali informovaný souhlas. Do souboru bylo zařazeno 153 pacientů. Pro neúplnost dat bylo 33 pacientů ze studie vyřazeno. V našem souboru bylo prokázáno vysoké patologické osídlení DDC (64,2 %), u téměř 61 % se nám podařilo identifikovat potencionálně patogenní mikroorganismy. Gram negativní bakterie kolonizovaly 71 % pacientů, nejčastěji se jednalo o Klebsiella pneumoniae (16,4 %), E. Coli (15 %). Až na jeden případ MRSA kolonizace a 6 pacientů s kandidovou kolonizací byly všechny další izoláty citlivé na antibiotickou profylaxi. Kouření a předchozí onkologická léčba zvyšovala riziko patologické kolonizace skoro 3x. POP jsme v našem souboru zaznamenali u 24,2 %, z těchto nemocných bylo 75,8 % pacientů kolonizováno. Statisticky signifikantní vztah mezi kolonizací a výskytem POP se však neprokázal. Podařilo se prokázat, že kolonizace dýchacích cest je statisticky významný pro vznik těžké POP, kde p je 0,049. Etiologické agens POP jsme dokázali identifikovat v 69 %, z nichž byla nejčastěji kultivována Klebsiella pneumoniae a H. influenzae. Až v 80 % případů šlo o Gram negativní kultivace. Adekvátní antibiotickou léčbu dostalo 86 % nemocných. Pouze u 14 % našich pacientů byla neadekvátní empirická antibiotická léčba, u 75 % z nich se vyvinula těžká POP. Jeden (0,83 %, kde N je 120) pacient na tuto těžkou POP zemřel. Neadekvátní antibiotická léčba zásadně zvyšovala morbiditu i mortalitu. DNA analýza identifikovala jedinečný restrikční profil všech mikroorganismů způsobujících POP. Z čehož lze usuzovat na endogenní etiologii vzniku POP, a z čehož lze vyloučit epidemiologický výskyt POP. Přes prezentované výsledky nelze doporučit rutinní odběry vzorků z DCD ke kultivaci. Přesto se zdá, že předoperační a operační odběr vzorků z DCD může být přínosem v léčbě POP, zejména pak jsou-li ve vzorcích získáni rizikoví mikrobi (MRSA, Pseudomonas aeruginosa a jiné Gram negativní bakterie). Nelze ani doporučit rutinní odběry zánětlivých markerů (CRP, interleukin 6, prokalcitonin aj.). Nicméně jejich dynamika bývá dobrým indikátorem průběhu onemocnění. V našem zařízení dodržujeme pokyny společnosti IDSA/ATS. Nicméně se také snažíme dodržovat individualizovaný přístup k nemocnému s komplexní diagnózou (syndrom, etiologie, komorbidity, stav nemocného), uváženou interpretaci výsledků se zapojením kvalifikovaných specialistů (klinický mikrobiolog, radiolog). Neléčíme totiž mikroorganismus, jeho jméno či jeho DNA/RNA. Léčíme neopakovatelnou lidskou bytost.Infectious complications after lung operations are the most important factor affecting the mortality and morbidity of patients, they fundamentally prolong the length of hospitalization and increase financial costs. The clinical picture of infection is mostly postoperative. Ideally, ATB therapy is only effective against the infecting agent. However, its prompt and exact detection and the increasing frequency of bacterial resistance remain a problem. The time delay in the administration of effective antibiotic treatment increases morbidity and mortality, on the other hand, excessive ATB intensity leads to higher toxicity, superinfection or the emergence of bacterial resistance. The aim of this dissertation was microbiological mapping and assessment of the role of lower respiratory tract colonization (DCD) in patients before lung surgery for malignant lung disease. Microorganisms recovered from DCD before and after the development of infection were evaluated and compared using spectrophotometric and genetic analysis. The sensitivity or resistance of microorganisms to ATB. This prospective study included patients who underwent elective lung resection at the Surgical Clinic of the Olomouc University Hospital between April 1, 2017 and December 31, 2020, and at the same time these patients had no signs of infection and signed an informed consent. 153 patients were included in the group. Due to incomplete data, 33 patients were excluded from the study. In our sample, a high pathological population of DDC was demonstrated (64.2%), in almost 61% we managed to identify potentially pathogenic microorganisms. Gram-negative bacteria colonized 71% of patients, the most common being Klebsiella pneumoniae (16.4%), E. Coli (15%). Except for one case of MRSA colonization and 6 patients with Candida colonization, all other isolates were sensitive to antibiotic prophylaxis. Smoking and previous oncological treatment increased the risk of pathological colonization almost 3 times. In our group, we recorded POP in 24.2%, of these patients, 75.8% were colonized. However, a statistically significant relationship between colonization and the occurrence of POPs was not demonstrated. It was possible to demonstrate that airway colonization is statistically significant for the development of severe POP, where p is 0.049. We were able to identify the etiological agent of POP in 69%. Up to 80% of cases involved Gram negative cultures. 86% of patients received adequate antibiotic treatment. Only 14% of our patients had inadequate empiric antibiotic treatment, 75% of them developed severe POP. One (0.83% where N is 120) patient died of this severe POP. Inadequate antibiotic treatment fundamentally increased morbidity and mortality. DNA analysis identified a unique restriction profile of all POP-causing microorganisms. From which we can infer the endogenous etiology of the emergence of POP, and from which the epidemiological occurrence of POP can be ruled out. Despite the presented results, routine sampling of DCD samples for culture cannot be recommended. Nevertheless, it seems that preoperative and operative sampling from DCD can be beneficial in the treatment of POP, especially if high-risk microbes (MRSA, Pseudomonas aeruginosa, and other Gram-negative bacteria) are obtained in the samples. We cannot even recommend routine sampling of inflammatory markers (CRP, interleukin 6, procalcitonin, etc.). However, their dynamics tend to be a good indicator of the course of the disease. We follow IDSA/ATS guidelines at our facility. However, we also try to adhere to an individualized approach to the patient with a complex diagnosis (syndrome, etiology, comorbidities, condition of the patient), considered interpretation of the results with the involvement of qualified specialists (clinical microbiologist, radiologist). We do not treat the microorganism, its name or its DNA/RNA. We treat a unique human being.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.