Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku syndromu vyhoření u pracovníků sociálních služeb v České republice. Cílem práce bylo zjistit míru výskytu syndromu vyhoření, a zda faktory (věk, cílová skupina, délka praxe apod.) mají souvislost se vznikem syndromu vyhoření. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a vymezuje definice syndromu vyhoření, rizikové faktory, které vedou ke vzniku, příznaky, fáze jeho průběhu, diagnostické metody, léčba a sociální oblast. V druhé, praktické části jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 363 respondentů. Pro ověření statistické významnosti byl využit Kruskal-Wallisův test a Mann-Whitney U test. Pro výzkum byl použit dotazník Burnout Measure, respondenti byli rozděleni do 5 skupin, které označují míru výskytu syndromu vyhoření podle hodnoty BQ. Hodnotu BQ <2, dosáhlo 19 osob a jedná se o dobrý výsledek z hlediska psychologie zdraví, hodnota 2 BQ <3 byla zjištěna u 133 osob, což znamená uspokojivý výsledek, do rozmezí 3 BQ <4 spadalo 116 osob, které by se měly zamyslet nad svým životním stylem a přehodnotit své hodnoty, do 4 BQ <5, kdy je již prokázána přítomnost syndromu vyhoření, spadalo 60 osob, poslední hodnota se prokázala u 35 osob, BQ >5, kdy se jedná o akutní stav a jedinec by měl vyhledat odbornou pomoc. Statistická významnost v souvislosti se vznikem syndromu vyhoření se u výzkumného souboru neprokázala u délky praxe, pracovní pozice, cílové skupiny a supervize jako prevence syndromu vyhoření. Statisticky významný rozdíl byl potvrzen u vlivu věku, a to u věkové kategorie do 30 let a od 30 do 50 let, oceňování pracovníků, provozování volnočasových a pohybových aktivit.The bachelor thesis focuses on the issue of burnout syndrome in social service workers in the Czech Republic. The aim of the thesis was to determine the level of occurrence of burnout syndrome and whether factors (age, target group, length of experience, etc.) are related to the occurrence of burnout syndrome. The thesis is divided into two parts. The first part is theoretical and defines the definitions of burnout syndrome, risk factors that lead to its occurrence, symptoms, stages of its course, diagnostic methods, treatment and social area. The second, practical part describes the results of a questionnaire survey in which 363 respondents participated. The Kruskal-Wallis U test and Mann-Whitney test were used to test statistical significance. The Burnout Measure questionnaire was used for the research, the respondents were divided into 5 groups indicating the degree of occurrence of burnout syndrome according to the BQ value. The value of BQ <2, was reached by 19 people and it is a good result in terms of health psychology, the value of 2 BQ <3 was found in 133 people, which means a satisfactory result, 116 people fell into the range of 3 BQ <4, who should reflect on their lifestyle and reassess their values, 60 people fell into 4 BQ <5, where the presence of burnout syndrome is already proven, the last value was found in 35 people, BQ >5, where it is an acute condition and the individual should seek professional help. Statistical significance in relation to the occurrence of burnout syndrome was not demonstrated in the study population for length of experience, job position, target group and supervision as a prevention of burnout syndrome. A statistically significant difference was confirmed for the effect of age, namely for the age category up to 30 years and from 30 to 50 years, employee appreciation, practice of leisure and physical activities.