Cíl: Cílem práce s názvem Nácvik náročných situací u dětí s PAS bylo poukázat na variabilitu problémového chování. Práce byla zaměřena na děti s autismem a vývojovou poruchou intelektu. Metodika: Bakalářská práce má části-teoretická část je koncipována jako kompilace stávající české a zahraniční literatury na toto téma. Praktická část je tvořena osobními kazuistikami 4 dětí, které docházely do speciální mateřské školy do třídy, kde pracuji jako pedagog. Doplňující anamnestické údaje byly získány z řízeného strukturovaného rozhovoru s rodiči. Výzkumné šetření se s sebou neslo dvě výzkumné otázky. Jaká je rodičovská intervence v souvislosti se znalostmi o autismu? Do jaké míry ovlivňují intervenční opatření náročné situace? Výsledky: Bylo zjištěno, že zavedená opatření v domácím prostředí jako struktura prostředí, alternativní komunikace, pozorování, předcházení náročným situacím, nácvik a trénink úkonů, hovoří jasně ve prospěch zavedených intervenčních opatření. Rovněž sebevzdělávání rodičů v oblasti autismu je nutností k úspěchu nácviku náročných situací. Některé náročné situace přetrvávají, neboť vyžadují delší čas, jiné zcela vymizely, či se dle rodičů zmírnily v intenzitě a frekvenci. Závěr: Pro úspěšné fungování nácviku náročných situací je potřeba dítěti zajistit prostředí, které mu dává odpověď na otázky- co budu dělat, jak dlouho, kde, s kým a hlavně dát dítěti vědět způsobem, který chápe a kterému rozumí. Předcházet náročným situacím cíleným pozorováním projevů se ukázalo jako základní pilíř. Variabilnost náročných situací je zřejmá, neboť se odvíjí od dané osobnosti dítěte s autismem, míry jeho symptomatiky autismu, míry zasažení intelektu a schopnosti komunikovat. Spolupráce rodičů s pedagogem je velmi důležitá. Nutnost se vzdělávat v oblasti autismu je pro rodiče zásadní.Aim: The aim of the bachelor thesis entitled Training for challenging situations in children with autism spectrum disorder was to highlight the variability of problem behavior. The thesis focuses on children with autism and developmental intellectual disability. Methodology: The practical part consists of personal case studies of 4 children who attended a special kindergarten class where I work as a teacher. Additional anamnestic data were obtained from a guided structured interview with parents. The research investigation entailed two research questions What is the parental intervention in relation to knowledge of autism? To what extent do challenging situations influence intervention measures? Results: It was found that the measures put in place in the home environment such as structure of the environment, alternative communication through objects, pictograms, observation and avoidance of challenging situations, introduction of minute as a precursor and boundary of activities, rehearsal and training of tasks in the routine activities of preschool children speak clearly in favour of the intervention measures put in place. Parental self-education in the field of autism is also a necessity for the success of training for challenging situations. Some challenging situations persist because they require more time, others have disappeared completely or, according to parents, have decreased in intensity and frequency. Conclusion: In order for challenging situations to work successfully, it is necessary to provide an environment that gives the child answers to the questions - what will I do, for how long, where, with whom, and most importantly, to let the child know in a way that he or she understands. Preventing challenging situations by purposeful observation of manifestations has proven to be a mainstay. The variability of challenging situations is evident, as it depends on the given personality of the child with autism, the degree of his or her autism symptoms, the degree of intellectual impairment, and the ability to communicate. The cooperation between parents and teacher is very important. The need to educate parents about autism is essential.