Cílem této práce je prozkoumat vztah toxického chování ve hře League of Legends a několika proměnných. Zvolen je kvantitativní design, metoda sběru dat je dotazníková baterie v on-line prostředí. Pro potřeby práce jsou vytvořeny dvě metody, Dotazník herní toxicity a Škála percepce streamera. Třetí použitou metodou je Arnettův inventář sensation seeking. Celkově 195 respondentů vyplnilo metodu AISS, Dotazník herní toxicity a Škálu percepce streamera. Je vytvořen lineární regresní model. Ze sedmi hypotéz byly přijaty tři. Výsledky potvrzují některé ze závěrů přechozích studií, konkrétně negativní vztah toxického chování a věku, a naopak pozitivní vztah mezi toxickým chováním a sensation seeking. Přijata je i hypotéza vztahu toxicity a toxického chování nejoblíbenějšího streamera respondenta, která není založena na dřívějších pracích. Výsledky jsou interpretovány a jsou zmíněny možnosti praktického využití. Jsou prezentovány limity, spojené s výzkumným souborem a designem práce. Jsou navrhnuty možnosti dalšího kvalitativního i kvantitativního výzkumu toxického chování.The aim of this thesis is to investigate the relationship between toxic behavior in the game League of Legends and several variables. A quantitative design is chosen, the collection method is an internet questionnaire. Two new methods are created for the needs of the thesis, the Game Toxicity Questionnaire and the Streamer Perception Scale. The third method used is Arnett inventory of sensation seeking. A total of 195 respondents completed the AISS method, the Game Toxicity Questionnaire and the Streamer Perception Scale. A linear regression model is created. Three of the seven hypotheses were accepted. The results confirm some of the conclusions of previous studies, namely the negative relationship between toxic behavior and age, and on the contrary, the positive relationship between toxic behavior and sensation seeking. The hypothesis of the relationship of toxicity and toxic behavior of the respondent's most popular streamer is also accepted, which is not based on earlier works. Limitations associated with the research set and design of the work are presented. Possibilities for further qualitative and quantitative research on toxic behavior are proposed.