Disertační práce je zaměřená na studium příčin a důsledků předčasného odtoku plodové vody před termínem porodu (pPROM). Cílem předložené práce je shrnutí současných znalostí o patofyziologii předčasného porodu v souvislosti s předčasným odtokem plodové vody a posouzení role transabdominální amniocentézy v expektačním managementu u pPROM. Dalším cílem práce bylo vyhodnotit koncentrace IL-6 v plodové vodě získané z amniocentéz u žen s pPROM různými metodami a stanovit cut-off (hraniční) hodnoty pro diagnostiku intraamniálního zánětu. Na našem pracovišti jsme s využitím point of care testu stanovili cut-off hodnotu koncentrace IL-6 v plodové vodě 1000 pg/ml. Studie zahrnovala 62 těhotných žen s pPROM v gestačních týdnech mezi 22+0 a 34+0. Průměrný gestační věk v době pPROM byl 31+0, průměrný gestační věk při porodu byl 32+1 a medián od pPROM do porodu byl 112 hod. Test s hodnotou IL-6 nad 1000 pg/ml (pozitivní Il-6 AMC) byl potvrzen u 12 žen (19,4 %) medián intervalu od pPROM do porodu byl 56 h (min-max: 6,4-288). Test s hodnotou IL-6 pod 1000 pg/ml (negativní Il-6 AMC) byl potvrzen u 51 žen (81,0 %). Novorozenecká úmrtnost byla 1,9 % a byla spojena s prematuritou. V další studii ve spolupráci s FN v Hradci Králové, která zahrnovala 121 těhotných žen mezi gestačním týdnem 24 + 0 a 36 + 6, byla použita pro stanovení koncentrace IL-6 v plodové vodě metoda automatizovaného elektrochemiluminiscenčního imunotestu a ELISA testu. Prokázali jsme, že koncentrace IL-6 v plodové vodě měřené pomocí metody automatizovaného elektrochemiluminiscenčního imunotestu silně korelují s hodnotami naměřenými pomocí ELISA testu. Hraniční hodnota koncentrace IL-6 v plodové vodě stanovená pomocí automatizované elektrochemiluminiscenční imunoanalytické metody je 3000 pg/ml a tato je indikací k diagnostice intraamniálního zánětu u žen s pPROM. Závěrem lze říct, že sériová transabdominální amniocentéza a stanovení koncentrace IL-6 v plodové vodě pomáhá identifikovat vysoký stupeň zánětu v plodové vodě u žen s pPROM. Je to rozhodující faktor pro výběr mezi aktivním a expektačním managementem u žen s pPROM. Prodloužení období latence s expektačním managementem nevedlo ke zvýšení novorozenecké úmrtnosti. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím neonatální morbiditu a mortalitu je gestační stáří. Časná novorozenecká sepse se s vysokým rizikem vyskytuje po předčasném odtoku plodové vody spojeným se zánětlivými komplikacemi. Bylo by potřebné provést další studie, aby se zjistilo, zda se dlouhodobé neonatální výsledky liší podle specifické zánětlivé reakce.The dissertation is focused on the study of the causes and consequences of preterm prelabour rupture of membranes (pPROM). The aim of the presented work is to summarize current knowledge about the pathophysiology of preterm labour in connection with preterm prelabour rupture of membranes and to assess the role of transabdominal amniocentesis in the expectant management of pPROM. Another goal of the work was to evaluate the concentration of IL-6 in amniotic fluid obtained from amniocentesis in women with pPROM using different methods and to establish cut-off values for the diagnosis of intra-amniotic inflammation. At our workplace, using the point of care test, we set a cut-off value for IL-6 concentration in the amniotic fluid of 1000 pg/ml. The study included 62 pregnant women with pPROM between 22+0 and 34+0 gestational weeks. The mean gestational age at the time of pPROM was 31+0, the mean gestational age at delivery was 32+1, and the median from pPROM to delivery was 112 hours. An IL-6 test above 1000 pg/ml (positive Il-6 AMC) was confirmed in 12 women (19.4%), and the median interval from pPROM to delivery was 56 h (min-max: 6.4-288). A test with an IL-6 value below 1000 pg/ml (negative Il-6 AMC) was confirmed in 51 women (81.0%). Neonatal mortality was 1.9% and was associated with prematurity. In another study in collaboration with the National University of Health in Hradec Králové, which included 121 pregnant women between gestational weeks 24 + 0 and 36 + 6, the method of automated electrochemiluminescence immunoassay and ELISA test was used to determine the concentration of IL-6 in amniotic fluid. We have shown that amniotic fluid IL-6 concentrations measured using automated electrochemiluminescence immunoassay methods strongly correlate with values measured using an ELISA test. The cut-off value of IL-6 concentration in amniotic fluid determined using an automated electrochemiluminescence immunoanalytical method is 3000 pg/ml and this is an indication for the diagnosis of intra-amniotic inflammation in women with pPROM. In conclusion, serial transabdominal amniocentesis and determination of IL-6 concentration in amniotic fluid help to identify a high degree of inflammation in amniotic fluid in women with pPROM. It is the deciding factor for choosing between active and expectant management in women with pPROM. Extending the latency period with expectant management did not lead to an increase in neonatal mortality. The most significant factor affecting neonatal morbidity and mortality is gestational age. Early neonatal sepsis occurs with high risks after preterm prelabour rupture of membranes associated with inflammatory complications. Further studies would be needed to determine whether long-term neonatal outcomes differ according to the specific inflammatory response.