Tato práce si dává za cíl prozkoumat užití násilí jakožto literárního motivu v pěti novelách Murakamiho Rjúa, které sepsal v období turbulentních událostí Japonska 90. let. K analýze motivu jsou využity teoretické základy stavěné na chápání násilí z hlediska psychologie a z hlediska literatury, zároveň jsou využívány sociologické prameny pro zasazení společenské problematiky vyobrazené v novelách do kontextu japonské reality konce tisíciletí. Na základě výsledků analýzy projevů násilí v novelách bylo možno vyvodit, že autor využívá nejvíce projevů násilí v podobě retrospekce, a to nejčastěji za účelem vyobrazení složitých rodinných podmínek, v nichž jeho postavy vyrůstaly.This thesis aims to examine the use of violence as a literary motif in five novels written by Murakami Ryu during the turbulent events of 1990s Japan. Theoretical foundations built on an understanding of violence from a psychological and literary perspective are used to analyze this motif, while sociological sources are used to situate the social issues depicted in the novels into the context of Japanese reality at the end of the millennium. Based on the results of the analysis of the manifestations of violence in the novels, it could be concluded that the author uses violence mostly in the form of flashbacks, most often to depict the complex family conditions in which his characters grew up.