Disertační práce se zabývá odrazem mezigeneračních vztahů alespoň ob jednu generaci v literatuře pro děti a mládež a jejich recepcí žáky základní školy. V teoreticky laděných kapitolách je představena próza s dětským hrdinou v kontextu literatury pro děti a mládež, pubescentní čtenář a jeho recepce textu, prostor je věnován také mezigeneračním vztahům. Práce zohledňuje komunikační pojetí literární výchovy a s ním související poznatky kostnické školy recepční estetiky. Do oblasti didaktiky literatury přispívá reprezentativním přehledem knižních titulů s výše zmíněnou tematikou, které jsou uplatnitelné při výuce na 2. stupni základní školy. Tyto tituly jsou rozděleny do tří kategorií: a) zobrazující vztah dětí a seniorů, kteří již nejsou soběstační (např. David Walliams: Dědečkův velký útěk); b) zobrazující vztah dětí a seniorů, kteří se o ně starají (např. Miloň Čepelka: Děda jménem Nuel); c) zobrazující vztah dětí a seniorů odcházejících ze života (např. Sita Brahmachari: Artyčoková srdíčka). Stěžejní část práce tvoří výsledky kvalitativního výzkumu, jehož cílem je charakterizovat žákovskou recepci textů intencionální literatury, které zobrazují mezigenerační vztahy alespoň ob jednu generaci. Výzkumná otázka zní: Jak žáci vnímají, interpretují a hodnotí předložené texty, které zobrazují mezigenerační vztahy? Pro získání dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a doplnil ho pracovní list nesoucí rysy dotazníku. Pro zpracování dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza, která se tímto v českém prostředí poprvé uplatnila na poli didaktiky literatury. V budoucnu by mohla být využita při ověřování vhodnosti literárních ukázek v literární výchově. Výzkumu se zúčastnilo šest žáků 6. či 7. ročníku základní školy. Pro účely výzkumného šetření bylo vybráno pět literárních ukázek. Výsledky jsou prezentovány nejprve dle participantů, poté dle jednotlivých úryvků. Závěry mohou přispět k uvědomění, že každý žák je individuální osobnost a učitelova osobní recepce a interpretace textu je jen jednou z možností, nikoli dogmatem. Z výzkumu lze vyvodit i dílčí závěry, například že některé motivy spojené s mezigenerační tematikou (např. odchod ze života) jsou pro žáky obtížné na zpracování a je vhodné je vyvážit jinak laděným, třeba humorným textem. Všechny zkoumané ukázky byly pro participanty alespoň v základní míře srozumitelné a ukazují se jako vhodné pro využití v literární výchově v 6. či 7. ročníku základní školy, případně v ročnících následujících.The dissertation deals with the reflection of intergenerational relations in literature for children and young people. Here, at least every other generation is taken into consideration. What is more, the paper also talks about pupils' reception of this type of literature. Prose with a child hero in the context of literature for children and youth is presented in theoretical chapters. The pubescent reader and his reception of the text as well as intergenerational relations are discussed too. The contribution of the paper can be seen in a representative overview of book titles with the above-mentioned topics. These are applicable in teaching at the second level of elementary school. The books are divided into three following categories: a) depicting the relationship between children and seniors who are no longer self-sufficient (David Walliams: Grandpas's Great Escape); b) depicting the relationship between children and the elderly who take care of them (Miloň Čepelka: Grandfather Nuel); c) depicting the relationship between children and elderly people who are passing away (Sita Brahmachari: Artichoke Hearts). The central part of the work is the presentation of the results of qualitative research. The aim of it is to characterize the pupils' reception of texts of intentional literature that depict intergenerational relations of every other generation, at least. The research question is: How do pupils perceive, interpret and evaluate the presented texts that depict intergenerational relations? A semi-structured interview was chosen for data collection. Furthermore, a worksheet with a questionnaire's features was added to it. Interpretative phenomenological analysis was used for data processing. This type of approach was used for the first time in the Czech environment in the field of literature didactics. It proved itself and could be used in the future to verify the suitability of literary samples in literary education. Six pupils in the 6th or 7th grade of the elementary school participated in the research. Five literary samples were selected for the research investigation. The results are presented based on two criteria: participants and individual excerpts. Partial conclusions can also be drawn from the research, for instance: some motifs associated with intergenerational themes (e.g. people passing away) are difficult for pupils to process and need to be balanced with a different tone, for example, a humorous text. All the examined excerpts were comprehensible for the participants and are shown to be suitable for use in literary education in the 6th or 7th year of primary school, or the subsequent years.