Disertační práce se zaměřovala na problematiku mediální gramotnosti a mediální výchovy. Hlavním cílem teoretické časti bylo předložit argumenty ve prospěch kontinuálního rozvoje mediální gramotnosti v rámci vzdělávání a vymezit způsoby jejího dosavadního posilování v edukační praxi. V tomto smyslu byla akcentována především aktuálnost mediální výchovy primárně z hlediska jejího obsahového naplnění, které by mělo reagovat na současné potřeby žáků či vyučujících, které plynou ze společenského kontextu. V empirické rovině bylo hlavním cílem zjistit, do jaké míry jsou žáci 2. stupně ZŠ obeznámeni s vybranými aktuálními problémy mediální výchovy a mediální gramotnosti a jaké je jejich chování v prostředí internetu a sociálních sítí v kontextu vybraných aktuálních problémů. V této souvislosti byly pokládány výzkumné otázky, na něž jsme hledali odpovědi pomocí dotazníkového šetření. Následně byly ověřovány stanovené hypotézy. Na základě odborných poznatků uvedených v teoretické části práce a výsledcích výzkumů prezentovaných v empirické části byly vypracovány možné strategie vedoucí k rozvoji mediální gramotnosti a zkvalitnění výuky mediální výchovy na českých základních školách. Mimo jiné byla prokázána potřeba zdůrazňovat nutnost prevence rizikové virtuální komunikace nejen na straně dívek, ale i chlapců, edukovat žáky o problematice vlivu influencerů na jejich chování, diskutovat s žáky o hranicích svobody projevu na internetu, redefinovat a aktualizovat koncepci očekávaných výstupů průřezového tématu Mediální výchova a další. Přínos práce lze hodnotit hned z několika hledisek - nabízí ucelený pohled na problematiku mediální gramotnosti a mediální výchovy, může být podnětem k diskuzi pro plánovanou revizi RVP ZV, předkládá možný nástroj pro měření mediální gramotnosti žáků základních škol, vyhodnocuje aktuální stav mediální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ a popisuje jejich chování v prostředí internetu a sociálních sítí, nabízí podněty uplatnitelné při profesní přípravě budoucích pedagogů v oblasti mediální výchovy či cenné informace pro organizace zabývající se osvětou v oblasti mediální gramotnosti či prevencí rizik v online prostředí a další. Pokud bychom vše uvedené shrnuli, tak je disertační práce přínosem primárně pro obor pedagogika. Svou povahou však může rozšířit i obory, jako jsou mediální studia, psychologie, sociologie, lingvistika nebo informatika. Její výsledky lze uplatnit nejen na poli vědecké komunity, ale i v každodenní pedagogické praxi.This dissertation deals with the topic of media literacy and media education. The main aim of the theoretical part was to present arguments in favour of continuous development of media literacy within education and to define ways of strengthening it in educational practice. In this sense, the topicality of media education was emphasized primarily in terms of its content fulfillment, which should respond to the current needs of pupils or teachers that result from the social context. On the empirical level, the main objective was to find out to what extent pupils of the upper primary school are knowledgeable about selected current issues of media education and media literacy and what is their behavior on the Internet and social networks in the context of selected current issues. In this context, we raised research questions to which we sought answers through a questionnaire survey. Subsequently, the formulated hypotheses were verified. Based on the expertise presented in the theoretical part of the thesis and the results of the research presented in the empirical part, possible strategies leading to the development of media literacy and the improvement of the teaching of media education in Czech primary schools were developed. Among other things, the dissertation provided evidence for the necessity of emphasizing the need to prevent risky virtual communication not only for girls but also boys, to educate pupils about the issue of influencers' influence on their behavior, to discuss with pupils the limits of freedom of expression on the Internet, to redefine and update the concept of the expected outcomes of the cross-curricular theme of Media Education, and more. The contribution of the dissertation can be evaluated from several points of view - it offers a comprehensive overview of the issue of media literacy and media education; it can serve as a topic for discussion in the planned revision of the Framework Education Programme for Elementary Education; it presents a possible tool for measuring the media literacy of primary school pupils; it evaluates the current state of media literacy of upper primary school pupils and describes their behavior on the Internet and social networks; it offers initiatives applicable to the professional training of future teachers in the field of media education, and valuable information for organizations engaged in media literacy and risk prevention in online environment education, and more. Summarizing all of the above, the dissertation is primarily beneficial for the field of education. By its nature, however, it can also be beneficial to fields such as media studies, psychology, sociology, linguistics or computer science. Its results can be applied not only within the scientific community, but also in everyday educational practice.