Tato práce zkoumá na příkladu Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR, z.s. zkráceně SIMID, možnosti přesunu prezenčního kurzu prováděného za pomocí metodiky zkušenostního učení a místně zakotveného učení do online roviny. V teoretické části vysvětluji základní pojmy a procesy v oblasti zkušenostního učení, přestavuji mé vybrané sdružení SIMID a konkrétně dokládám prvky těchto dvou přístupů v metodice SIMIDu. V empirické části následně charakterizuji rozdíly mezi dvěma typy kurzů - prezenční formu a online formu a srovnávám výhody a nevýhody obou přístupů. Dále věnuji podkapitolu příkladům dobré praxe, které během pandemie proběhly a byly uskutečněny členy sdružení SIMID, a v poslední podkapitole shrnuji výsledky mého výzkumu, který doplňuji nastíněním vývoje organizace půl roku po skončení mého výzkumu.In the theoretical part terms and proceses related to experiential learning are explained, this organisation is introduced, and concrete element of both approches in the methodology used by SIMID is illustrated. Empirical part characterises differences between two types of courses - live and on-line- and compares advantages and disadvateges of both aproaches. Next part focuses on examples of good practice - courses held by members of SIMID and last part summarises outcomes of my study and completes them with outline of progress of organisation half year after end of my study.