Již ve 30. letech 20. století se zrodily první myšlenky ohledně zástavby dosud málo využívané Pankrácké pláně v Praze-Nuslích. V průběhu následujícího půl století bylo vyhlášeno několik architektonických soutěží, avšak žádný z předkládaných plánů nebyl realizován. Těmto návrhům se bude zevrubně věnovat úvodní část práce. V březnu roku 1973 bylo usnesením vlády ČSR rozhodnuto o vybudování Sjezdového paláce, později Paláce kultury, na nějž se zaměří stěžejní část práce. Nová stavba byla koncipována pro mnoho účelů. Pro konání stranických sjezdů, konferencí, zasedání plén Ústředního výboru KSČ, sympozií a v neposlední řadě kulturních akcí. Na základě studia archivních pramenů bude pojednáno o okolnostech soutěže a budou představeny všechny návrhy nové budovy, které vzešly ze tří kol architektonických soutěží. Výhernímu návrhu Vojenského projektového ústavu bude věnována největší pozornost. Cílem diplomové práce je analyzovat pražský Palác kultury (dnes Kongresové centrum Praha) z pohledu dějin architektury a interiérového designu. Autor shrne dějiny plánování zástavby místa ve dvacátém století, popíše průběh realizace a podobu výsledné stavby. Srovná ji s analogickými realizacemi v ČSSR i zahraničí a pokusí se vystihnout její architektonické hodnoty. Podrobně prostuduje dobovou reflexi stavby a rekonstruuje různé polohy dobového "mínění", jak odborného, tak laického, s přihlédnutím k realitě názorové otevřenosti uvnitř normalizační společnosti.As early as the 1930s, first thoughts were born about the development of the hitherto underused Pankrác Plain in Prague-Nusle. Several architectural competitions were announced over the next half century, but none of the submitted plans were implemented. These proposals will be extensively addressed in the initial part of the thesis. In March 1973, by resolution of the Government of the Czech Republic, it was decided to build the Congress Palace, later the Palace of Culture, on which the core part of the work would focus. The new structure was conceived for many purposes. For the holding of party congresses, conferences, plenary sessions of the Central Committee of the Communist Party, symposia and, last but not least, cultural events. Based on the study of archive sources, the circumstances of the competition will be discussed and all the designs of the new building, which came from three rounds of architectural competitions, will be presented. The winning design of the Military Project Institute will receive the most attention. The aim of the thesis is to analyse the Prague Palace of Culture (now the Prague Congress Centre) from the perspective of the history of architecture and interior design. The author summarizes the history of planning the construction of the site in the twentieth century, describing the course of realization and the form of the resulting construction. He compares it to analogous realisations in the former Czechoslovakia and abroad, and tries to capture its architectural values. He will study in detail the period reflection of the structure and reconstruct the different positions of period "opinion", both expert and lay, taking into account the reality of the openness of opinion within the normalization society.