Rigorózní práce se zabývá analýzou německé zahraniční politiky vůči Ruské federaci na začátku 21. století. Hlavní důraz je kladen na kulturní a vzdělávací nástroje a metody, které jsou obsaženy v německé "zahraničně-kulturní a vzdělávací politice". Zvláštní pozornost je věnována organizaci DAAD. Po úvodu následuje první kapitola, která představuje stěžejní momenty německo-ruských vztahů ve 20. století. Nejprve je rozebírán vývoj vztahů od 18. století až do začátku první světové války. Pak se kapitola zaměřuje na 20. století, a především na vývoj po roce 1945. Druhá kapitola zkoumá vztahy obou zemí přes jejich zahraniční politiku na počátku 21. století. Nejdříve je představena současná debata ohledně analytických konceptů, které umožňují vysvětlit proměnlivý vývoj německé zahraniční politiky. Poté jsou tyto teoretické přístupy aplikovány na reálný vývoj politické, bezpečnostní a hospodářské oblasti německoruských vztahů za uplynulých třicet let. Předposlední kapitola analyzuje dimenzi vědy a kultury během třetí vlády Angely Merkelové. Představen je podrobný přehled hlavních programů, projektů, platforem a iniciativ zkoumané politiky. Stejné období je rozebíráno i v poslední, čtvrté kapitole, která se věnuje organizaci DAAD. Popsáno je institucionální zastoupení v Ruské federaci a poté jsou analyzovány vybrané programy, projekty a aktivity. V závěru jsou shrnuta a vyhodnocena zjištění výzkumu.The rigorous thesis deals with the analysis of German foreign policy towards the Russian Federation at the beginning of the 21st century. The main emphasis is on cultural and educational tools and methods contained in the German "foreign-cultural and educational policy". Special attention is paid to the organisation of DAAD. The introduction is followed by the first chapter, which presents the key moments of German-Russian relations in the 20th century. Initially, the progress of relations from the 18th century to the beginning of the First World War is discussed. Then the chapter focuses on the 20th century, especially on developments after 1945. The second chapter examines the relations between the two countries through their foreign policy at the beginning of the 21st century. First, the current debate on analytical concepts that make it possible to explain the changing development of German foreign policy is presented. Then, these theoretical approaches are applied to the actual development of the political, security and economic areas of German-Russian relations over the past thirty years. The penultimate chapter analyses the dimension of science and culture during Angela Merkel's Third Government. A detailed overview of the examined policy's main programs, projects, platforms, and initiatives is presented. The same period is discussed in the last, fourth chapter, which deals with the organisation of DAAD. The institutional representation in the Russian Federation is described, and then selected programs, projects and activities are analysed. Finally, the research findings are summarised and evaluated.