Diplomová práce se zabývá současnými trendy v úpravě sexuálních trestných činů a zakotvení bezsouhlasné konstrukce jako pojmového znaku těchto deliktů. V hmotněprávní části práce autor rozebírá současnou právní úpravu sexuálních trestných činů, Istanbulskou úmluvu jako dokument rozhodný pro implementaci bezsouhlasné konstrukce, kriticky hodnotí snahu o změnu skutkové podstaty znásilnění a sexuálního nátlaku z roku 2021 a zejména se snaží o teoretickoprávní hodnocení pojmu souhlas z mnoha úhlů pohledu. V procesněprávní části autor nastíní možnosti dokazování podle bezsouhlasné konstrukce a také práva oběti, která se dostávají do konfliktu s procedurálními právy obviněného.The thesis deals with the current trends in the regulation of sexual offences and the establishment of non-consensual construction as a conceptual feature of these offences. In the substantive part of the thesis, the author discusses the current legislation of sexual offences, the Istanbul Convention as a document crucial for the implementation of the non-consensual construction, critically evaluates the efforts to amend the facts of rape and sexual coercion in 2021 and, in particular, attempts a theoretical and legal evaluation of the concept of consent from many perspectives. In the procedural law section, the author outlines the possibilities of proof under a non-consensual construction, as well as the rights of the victim that come into conflict with the procedural rights of the accused.