Práce se zabývá tématem zkušeností vychovatelů s možnostmi rozvoje chlapce s lehkým mentálním postižením a narušenou komunikační schopností v dětském domově. Práce je rozčleněna do dvou částí. První část vytváří teoretický rámec výzkumného šetření tím, že poskytuje základní informace týkající se výchovy a vzdělávání, rodiny a také dětí s mentálním postižením a narušenou komunikační schopností. Druhá část obsahuje výzkumné šetření, představení metodiky a výsledky výzkumného šetření. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní typ studie, konkrétně analýza žitých zkušeností dle Maxe van Manena. V poslední části práce jsou představeny výsledky výzkumů v podobě zjištěných témat, která vyplynula z rozhovorů. Bylo zjištěno, co omezuje možnosti rozvoje chlapce, ale rovněž témata, která poukazují na jeho podporu, jako činnosti a pomůcky, díky kterým se stav chlapce zlepšuje a které mu pomáhají.This study deals with the topic of the lived experience of tutors with possibilities of development in a boy with mild intellectual disability and impaired communication in institutional care. The work is divided into two parts. The first part creates a theoretical framework for the research investigation by providing basic information regarding upbringing and education, the family, as well as the issue of children with intellectual disabilities and impaired communication skills. The second part contains the research investigation, the presentation of the methodology and the results of the research investigation. A qualitative type of study was chosen for the research, specifically the analysis of lived experiences according to Max van Manen. The results of the research are presented in the last part of this work in the of themes that were identified from the individual interviews. They represent both barriers and facilitating factors the development of the boy, like activities and tools that help the boy improve and that help him.