Počet záznamů: 1
Změna kvality života po cévní mozkové příhodě
Údaje o názvu Změna kvality života po cévní mozkové příhodě [rukopis] / Michaela Sedláčková Další variantní názvy Změna kvality života po cévní mozkové příhodě Osobní jméno Ženožičková, Michaela, (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Change in quality of life after a stroke Vyd.údaje 2023 Fyz.popis 95 s. (97 794 znaků) Poznámka Ved. práce Kateřina Wolfová Oponent Jana Vyskotová Dal.odpovědnost Wolfová, Kateřina (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Vyskotová, Jana, 1963- (oponent) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Ústav fyzioterapie (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova Kvalita života * cévní mozková příhoda * iktus * kvalita života po cévní mozkové příhodě * Quality of life * life quality * stroke * ictus * quality of life after stroke Forma, žánr diplomové práce master's theses MDT (043)378.2 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Mgr. Studijní program Navazující Studijní program Aplikovaná fyzioterapie Studijní obor Aplikovaná fyzioterapie kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00282147-339977477.pdf 9 2.3 MB 19.05.2023 Posudek Typ posudku 00282147-ved-819723892.docx Posudek vedoucího 00282147-opon-974558819.docx Posudek oponenta
Úvod: Cévní mozková příhoda má vliv na kvalitu života, neboť zasahuje do oblastí fyzického zdraví, psychického stavu, sociálního života a environmentální oblasti pacienta. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit změnu subjektivně vnímané kvality života po první atace cévní mozkové příhody. Metodika: Do měření bylo zahrnuto celkem 10 probandů (7 mužů, 3 ženy), kteří prodělali první ataku cévní mozkové příhody, a kteří byli následně hospitalizováni na lůžkovém oddělení rehabilitace ve Fakultní nemocnici v Olomouci (FNOL). Pacienti byli měřeni ve dvou etapách s dvoutýdenním časovým rozestupem. Při prvním měření byl nejprve vyhodnocen dotazník Fugl-Meyer Assessment (FMA) pro horní končetinu a následně odpovídali na otázky týkajících se kvality života a soběstačnosti za pomoci dotazníku Barthel index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) a dotazníku důstojnosti pacienta (PDI). Při druhém měření byly zařazeny všechny měřící škály mimo FMA. Výsledky: Z konečných výsledků bylo zjištěno, že pacienti udávali statisticky významné zlepšení celkové subjektivní kvality života mezi oběma měřeními. Dále došlo k signifikantnímu zlepšení u měření škálou SIS a BI. Významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán také v oblasti fyzické a sociální domény. Závěr: Cévní mozková příhoda vede k poklesu subjektivně vnímané kvality života. Poskytnutí následné terapie má však pozitivní účinek na zlepšení vnímané kvality života.Introduction: Stroke affects the quality of life by affecting the physical health, psychological state, social life and environmental domains of the patient. Aim: The aim of this thesis was to evaluate the change in subjectively perceived quality of life after the first stroke. Methods: The patients were measured in two stages with a two-week time interval. In the first measurement, the Fugl-Meyer Assessment (FMA) questionnaire for the upper limb was first assessed and then they answered questions regarding quality of life and self-sufficiency using the Barthel Index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) and the Patient Dignity Inventory (PDI). At the second measurement, all measurement scales were included except FMA scale. Results: The final results showed that patients reported statistically significant improvement in overal subjective quality of life between the two measurements. Furthermore, there was a significant improvement in the SIS and BI scale measurements. There was also a significant positive difference in the physical and social domains. Conclusion: Stroke leads to a decrease in subjectively perceived quality of life. However, the provision of follow-up therapy has a positive effect on improving this perceived quality of life.
Počet záznamů: 1