Diplomová práce se zabývá syndromem vyhoření u vrchních sester a rizikovými faktory, které jej ovlivňují. V teoretické části práce jsou shrnuty dohledané poznatky týkající se významu syndromu vyhoření, vyhoření u zdravotních sester v manažerské pozici, rizikových faktorů, projevů, diagnostiky a také léčby a prevence syndromu vyhoření. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit míru syndromu vyhoření u vrchních sester a dále zjistit vzájemné vztahy mezi vybranými rizikovými faktory a mírou syndromu vyhoření u vrchních sester na odděleních akutní a následné lůžkové péče. Výzkum probíhal celkem ve dvaceti nemocnicích na území Moravy a Slezska. Celkový počet respondentů byl 158. Data byla získávána pomocí standardizovaného dotazníku - Maslach Burnout Inventory (MBI), který byl doplněn o otázky týkající se informací o sociodemografických datech respondentů a vybraných rizikových faktorech syndromu vyhoření. Zjištěná míra vyhoření u výzkumného souboru byla 30 % v oblasti emočního vyčerpání, v oblasti depersonalizace 11 % a u osobního uspokojení 20 %. Výsledky výzkumu nepotvrdily signifikantní rozdíl v míře syndromu vyhoření u vrchních sester v závislosti na jejich věku. Neparametrický test - Spearmanův korelační koeficient však potvrdil signifikantně pozitivní vztah mezi počtem přesčasových hodin a mírou depersonalizace. Můžeme tedy konstatovat, že s rostoucím počtem přesčasových hodin roste i míra depersonalizace, ovšem tato korelace je slabá. Mann-Whitney test potvrdil, že existuje statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinou, která relaxuje dostatečně a skupinou, která nerelaxuje dostatečně. Skupina, která relaxuje dostatečně má signifikantně nižší míru emočního vyčerpání i depersonalizace a vyšší míru osobního uspokojení než druhá skupina. Dále byly zjišťovány a popsány vzájemné vztahy mezi dalšími vybranými rizikovými faktory (asertivita, roky praxe ve vedoucí funkci, odpovědnost, finanční ohodnocení, kolegiální podpora, objem práce, prestiž profese) a vyhořením u vrchních sester. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že syndrom vyhoření představuje pro vrchní sestry značné riziko, a proto je nutné dbát na jeho prevenci.The diploma thesis deals with the burnout syndrome in matrons and the risk factors that influence it. The theoretical part of the thesis summarizes the findings related to the meaning of burnout syndrome, burnout in nurses in a managerial position, risk factors, manifestations, diagnosis, as well as treatment and prevention of burnout syndrome. In the practical part, quantitative research was carried out through an anonymous questionnaire survey. The aim was to find out the degree of burnout syndrome in matrons and further to determine the interrelationships between selected risk factors and the degree of burnout syndrome in matrons in the acute and subsequent inpatient care department. The research took place in a total of twenty hospitals in Moravia and Silesia. The total number of respondents was 158. Data were collected using a standardized questionnaire - the Maslach Burnout Inventory (MBI), which was supplemented with questions regarding information on respondents' sociodemographic data and selected risk factors of burnout. The burnout rate found in the research group was 30% in the area of emotional exhaustion, 11% in the area of depersonalization and 20% in the area of personal accomplishment. The results of the research did not confirm a significant difference in the degree of burnout among matrons depending on their age. However, a non-parametric test - Spearman's correlation coefficient confirmed a significantly positive relationship between the number of overtime hours and the degree of depersonalization. We can therefore state that the degree of depersonalization increases with the increasing number of overtime hours, but this correlation is weak. The Mann-Whitney test confirmed that there is a statistically significant difference between the group, that relaxes enough and the group, that does not relax enough. The group that relaxes enough has significantly lower levels of emotional exhaustion and depersonalization and higher levels of personal accomplishment than the other group. Furthermore, the mutual relations between other selected risk factors (assertiveness, years of experience in a leadership position, responsibility, financial evaluation, collegial support, volume of work, prestige of the profession) and burnout among matrons were described. The results of the research show that burnout poses a significant risk for matrons, and therefore it is necessary to pay attention to its prevention.