Úvod: S močovou inkontinencí se během svého života setkala, či se s ní potýká, téměř každá druhá žena v populaci. Močová inkontinence je stále častěji skloňovaným tématem, ačkoliv u ne mála žen, ale i mužů, je na ni stále pohlíženo jako na tabuizované téma, o kterém se nezmiňují a pociťují stud. Močová inkontinence dlouhodobě a komplexně negativně ovlivňuje kvalitu života jedince, a proto jsem se daným tématem začala zabývat v rámci předkládané disertační práce. Do teoretické části byla zahrnuta charakteristika kvality života obecná i související s močovou inkontinencí. Byly zařazeny generické i specifické nástroje hodnocení kvality života. Taktéž byla zařazena kapitola věnovaná ženské stresové močové inkontinenci, jejím diagnostice a léčbě. Cíle: Hlavním cílem výzkumné části disertační práce bylo zjistit, jakým způsobem stresová močová inkontinence ovlivňuje kvalitu života žen před chirurgickým zákrokem pomocí implantace pásky Transobturator tape (TVT) či Tensionfree Vaginal Tape (TOT) a 3 měsíce po operaci. Dílčími cíli bylo pomocí dotazníku The Incontinence Quality of Life Questionnaire (IQOL) a 36-Item Short Form Health Survey Questionnaire (SF-36) srovnat kvalitu života žen se stresovou močovou inkontinencí před a po chirurgickém zákroku a taktéž zjistit vztah mezi vybranými parametry ovlivňující kvalitu života žen se stresovou močovou inkontinencí. Metodologie: V období leden-prosinec 2021 proběhl sběr dat u žen se stresovou močovou inkontinencí na třech místech v Olomouci: Porodnicko-gynekologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc, Gynekologické centrum G-Centrum a v Gynekologické centrum Neumed. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 142 žen ve věku 18-65 let. Průměrný věk zkoumaných žen byl 51,6. Byly porovnány tytéž ženy v rozmezí 3 měsíců. Ke zkoumání kvality života byl použit specifický dotazník IQOL ke zjištění kvality života žen s inkontinencí moči a dále pak generický dotazník SF-36 pro hodnocení celkové kvality života. Pro zpracování dat byl použity tyto testy: Wilcoxonův test, Spearmanův pořadový korelační koeficient, párový t-test, Kruskalova-Wallisova ANOVA. Všechny testy byly provedeny na hladině statistické významnosti 0,05. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo 3 měsíce po operačním zákroku zjištěno významné zlepšení kvality života žen, průměr celkové hodnotící škály hodnocené dotazníkem IQOL před léčbou činil 39,8; zatímco průměr celkové hodnotící škály po léčbě byl 59,8. Statisticky významné zvýšení bylo prokázáno i u všech subškál dotazníku IQOL. U obecného dotazníku SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života žen se statisticky významně zvýšila ve všech oblastech života kromě domény značící "emoční pohodu". Dále bylo prokázáno, že po chirurgické léčbě mají ženy statisticky významně vyšší průměrnou hodnotu skóre dotazníku SF-36 hodnotící kvalitu života (80,41) než před chirurgickou léčbou (67,98). Závěr: Zjištěné výsledky disertační práce poukazují na to, že zaměřit se na sledování a měření kvality života žen trpících jakoukoliv formou močové inkontinence je důležité z hlediska poskytování celistvé péče o ženu jako bio-psycho-sociální bytost se svými potřebami. Podle zjištěných údajů se pouze asi jedna třetina žen trpících močovou inkontinencí odváží z důvodu studu, strachu z neznámého či předsudků o svém problému říct blízké rodině či přátelům a následně vyhledat odbornou pomoc. Rozšíření celosvětové osvěty a otevřená komunikace ze strany zdravotnického týmu o tomto palčivém tématu pomůže zlepšit osvětu obyvatelstva s důrazem na prevenci onemocnění, sníží se tak i finanční náklady na poskytovanou konzervativní či chirurgickou léčbu a zlepší se celková kvalita života žen s močovou inkontinencí.Introdution: Almost every second woman in the population has encountered or is dealing with urinary incontinence during her lifetime. Urinary incontinence is an increasingly frequent topic, although not a few women, but also men, still see it as a taboo topic, which they do not mention and feel ashamed of. Urinary incontinence has a long-term and complex negative impact on an individual's quality of life, which is why I started to deal with this topic as part of my dissertation work. The theoretical part included characteristics of quality of life assessment tools were included. A chapter devoted to female stress urinary incontinence, its diagnosis and treatment was also included. Goals: The main goal was to find out how stress urinary incontinence affects the quality of life of women before surgery using Transobturator tape or Tensionfree Vaginal Tape implantation and after tape implantation (TVT/TOT tape) and 3 months after surgery. The sub-goals were to use The Incontinence Quality of Life Questionnaire (IQOL) and 36-Item Short Form Health Survey (SF-36) questionnaires to compare the quality of life of women with stress urinary incontinence before and after surgery and also to determine the relationship between selected parameters affecting the quality of life of women with stress urinary incontinence. Methodology: In the period January-December 2021, data collection took place in women with stress urinary incontinence at tree locations in Olomouc, namely at the Obstetrics and Gynecology Clinic of the University Hospital in Olomouc, the Gynecology Center G-Centrum and the Gynecology Centrer Neumed. A total of 142 women aged 18-65, were included in the research. The same women were compared at intervals of 3 months. To examine the quality of life, the generic SF-36 questionnaire was used to assess the quality of life, and then the specific The Incontinence Quality of Life Questionnaire (IQOL) was used to determine the quality of life of women with urinary incontinence. Wilcoxon test, Spearman rank correlation coefficient, Paired t-test, Kruskal-Wallis ANOVA were used for data prcessing. All tests were performer at the 0,05 level of statistical significance. Results: The research investigation found 3 months after surgery a significant improvement in the quality of life of women, the mean of the total rating scale before treatment was 39.8, while the mean of the total rating scale after treatment was 59.8. A statistically significant increase was also demonstrated for all subscales of the IQOL questionnaire. With the SF-36 questionnaire, it was found that women's quality of life increased statistically significantly in all areas of life except for the domain indicating "emotional well-being". Furthermore, it was found that after surgical treatment, women have a statistically significantly higher average score of the SF-36 questionnaire evaluating the quality of life (80,41), than before surgical treatment (67,98). Conclusion: The results of the dissertation show that focusing on monitoring and measuring the qualtiy of life of women suffering from any form of urinary incontinence is important from the point of view of providing holistic care for a woman as a biological, psychological, and social being with her own needs. According to the obtained data, only about one third of women suffering from urinary incontinence dare to tell close family or friends about their problem due to shame, fear of the unknown or prejudice and then seek professional help. Expanding global awareness and open communication on the part of the healthcare team about this burning topic will help improve the education of the popultaion with an emphasis on disease prevention, thus reducing the financial costs of conservativeor surgical treatment provided and improving the overall qualtiy of life of women with urinary incontinence.