Práce zkoumá self-efficacy u hráčů digitálních her. Za cíl si klade zjištění, jestli se mění míra obecného self-efficacy vlivem hraní digitálních her, specificky u žánru rogue-like. Výzkumný vzorek je tvoří dohromady 564 účastníků, z nichž 48 jsou hráči her, 516 hry nehrají. Výzkumný design má formu experimentu se sběrem dat pre a post test. Pro získání dat byla využita škála General Self-efficacy Scale (GSE) a dotazník herních žánrů. Výzkum nenalezl žádný statisticky významný rozdíl u self-efficacy vzniklý vlivem hraním digitálních her ani u jedné ze skupin žánrů (rogue-like a jiné). Nebyl nalezen ani rozdíl v self-efficacy u skupin hráčů a nehrajících. Čas, který hráči strávili hraním digitálních her nijak významně nekoreluje se změnou self-efficacy. Práce nepřinesla žádné důkazy o změně obecného self-efficacy díky hraní digitálních her.This paper researches self-efficacy of digital game players. The goal is to discover if general self-efficacy changes based on playing digital games, specifically playing rogue-like genre. Sample size consists of 564 participants, of which 48 are digital game players, 516 are non-players. Research is conducted by an experiment togeter with pre and post test data gathering. General Self-efficacy Scale (GSE) is used as a tool to measure self-efficacy. Game genre questionnaire is used as well. We found no significant difference in self-efficacy between both research groups based on game genre (rogue-like and other genres) based on playing digital games. We also found no difference in self-efficacy between players and non-players. Time spent playing digital games does not correlate significantly with change of self-efficacy. Overall, we found no proof to suggest general self-efficacy changes based on playing digital games.