Práce nabízí komplexní přehled změn jednacího řádu Evropského parlamentu, realizovaných od vstupu České republiky do Evropské unie. Analyzuje, jak tyto změny ovlivnily pozici menších politických skupin a nezařazených poslanců v Evropském parlamentu, a zároveň se zaměřuje na vliv těchto změn na využívání trialogu během řádného legislativního postupu v Evropské unii. V rámci praktické části využívá autor kvantitativní metody k podrobné analýze změn jednacího řádu v různých volebních obdobích. Provedená zkoumání zahrnují rozhodnutí Evropského parlamentu a jejich dopady na jednací řád, přičemž se zaměřují na identifikaci a kontextualizaci klíčových změn. Výsledky ukazují, že některé novely jednacího řádu negativně postihly menší politické skupiny a nezařazené poslance, především v otázkách tvorby politických skupin a využívání trialogu. Práce rovněž odhaluje, že iniciativa pro změny snižující vliv menších frakcí a nezařazených europoslanců obvykle vychází od jedné ze dvou největších frakcí v Evropském parlamentu, které následně dosahují shody při jejich prosazování. To naznačuje hledání kompromisu mezi efektivitou a demokratičností, kde velké frakce preferují rychlejší průběh přijímání legislativy, zatímco menší skupiny usilují o udržení svého vlivu. Analyzovány jsou také postoje různých politických skupin k navrhovaným změnám a proces rozhodování o jejich schválení. Při svém výzkumu se autor opírá o rozhodnutí Evropského parlamentu, právní dokumenty a odbornou literaturu k EU. Práce poskytuje nový vhled do fungování Evropského parlamentu a přináší příspěvek k pochopení jeho legislativních a politických procesů z unikátní perspektivy.The thesis offers a comprehensive overview of the changes to the Rules of Procedure of the European Parliament implemented since the Czech Republic joined the European Union. It analyses how these changes have affected the position of smaller political groups and non-attached Members in the European Parliament, and also focuses on the impact of these changes on the use of trialogue during the ordinary legislative procedure in the European Union. In the practical part, the author uses quantitative methods to analyse in detail the changes to the Rules of Procedure in different electoral periods. The investigations undertaken include the decisions of the European Parliament and their impact on the Rules of Procedure, focusing on identifying and contextualising the key changes. The results show that some of the amendments to the Rules of Procedure have negatively affected smaller political groups and non-attached Members, particularly on issues of group formation and the use of trialogue. The work also reveals that the initiative for changes that reduce the influence of smaller groups and non-attached MEPs usually comes from one of the two largest groups in the European Parliament, which subsequently reach a consensus in pushing them through. This suggests a seeking of a compromise between efficiency and democracy, with the large groups preferring to move faster in the adoption of legislation, while the smaller groups try to maintain their influence. The attitudes of the different political groups towards the proposed changes and the decision-making process for their approval are also analysed. The author's research draws on European Parliament decisions, legal documents and EU literature. The work provides new insights into the workings of the European Parliament and contributes to an understanding of its legislative and political processes from a unique perspective.