Práce se zabývá aktivitou stratovulkánu Etna v průběhu posledních sta let. Seznamuje se základními termíny z vulkanologie a představuje samotnou Etnu v průběhu historického vývoje. Hlavní část se pak soustřeďuje na záznamy o činnosti sopky za posledních sto let, porovnává jednotlivé erupce, jejich nebezpečnost pro okolí a opatření, která bylo nutné při nich udělat. Také se věnuje monitorování sopky a systému včasného varování, které existují právě proto, aby bylo především ochráněno obyvatelstvo a maximální míře možnosti i jejich majetek. Etna, jako největší evropská sopka, rozhodně stojí za podrobné zkoumání a je zároveň modelovým případem, jak by se mohly chovat další sopky, a to i ty, které se zatím jeví jako spící.The work deals with the activity of the stratovolcano Etna during the last hundred years. It introduces basic terms from volcanology and introduces Etna itself during historical development. The main part focuses on records of volcano activity over the past hundred years, comparing individual eruptions, their danger to the environment and the measures that had to be taken during them. It is also interested in monitors of the volcano and the early warning system, which exist precisely to protect the population and, to the maximum extent possible, their property. Etna, as Europe's largest volcano, is definitely worth a detailed study and is also a model case of how other volcanoes could behave, even those that so far appear to be dormant.