Cílem této práce je zjistit, jaké mají praktičtí lékaři informace o psychoterapii, jestli ji považují za použitelnou metodu léčby v kontextu komplexního přístupu, v jakých případech ji svým pacientům doporučují a jaké vidí v jejím použití překážky. Byl zvolen přístup z pozice interpretativní fenomenologické analýzy. S deseti praktickými lékaři byly provedeny polostrukturované rozhovory. Z těch vyplynulo, že se komplexní přístup omezuje na psychické a psychosomatické potíže, dále že praktičtí lékaři mají poměrně přesné informace o účinnosti psychoterapie, nicméně mají relativně malý přehled o různých psychoterapeutických směrech. Psychoterapii svým pacientům doporučují převážně u psychických a psychosomatických potíží, ve velmi omezené míře vidí potenciál psychoterapie u somatických obtíží. Použití psychoterapie v praxi brání její malá dostupnost a finanční nákladnost, což pacientům často brání ve vyhledání pomoci.The goal of the present thesis is to explore what general practitioners know about psychotherapy, if their information is accurate, how it is being used in the context of holistic approach and what the limitations are of its use. Semi-structured interviews were conducted with ten general practitioners and then analyzed from the standpoint of Interpretative phenomenological analysis. The results show that holistic approach in primary care is limited to issues of psychological and psychosomatic nature. Furthermore, general practitioners have a good working knowledge of the effectiveness of psychotherapy, but only a limited knowledge of the various psychotherapeutic approaches. Psychotherapy is being recommended as a treatment option mainly to patients with psychological or psychosomatic issues. Although there is potential for its use as a complementary treatment for somatic issues, psychotherapy is rarely being recommended in such cases. The use of psychotherapy is limited mainly due to a lack of availability and its high cost.