Cílem práce je na příkladu moravského šlechtického rodu pánů a posléze hrabat ze Žerotína zachytit, jakým způsobem se projevoval a vyvíjel vztah tuzemské katolické nobility 17. a 18. století k otázkám, spjatým se smrtí, umíráním a posmrtným životem. Text se soustředí na analýzu jednotlivých testamentů, pozůstalostních inventářů, popisů pohřbů, pohřebních kázání či rodinné korespondence. Pozornost je zároveň věnována problematice žerotínských konverzí, na jejichž konci se z původně nekatolické šlechtické rodiny staly pevné opory habsburského protireformačního směřování. Součástí práce je rovněž kritická edice poslední vůle Františky Eleonory Podstatské z Prusinovic ( 1689), druhé manželky Bernarda Ferdinanda ze Žerotína ( 1692), jež byla jako poslední z rodových dokumentů sepsána v českém jazyce.The aim of the thesis is to capture, on the example of the Moravian noble family of the lords and later the counts of Zierotin, how the attitude of the domestic Catholic nobility of the 17th and 18th centuries towards issues related to death, dying and the afterlife was manifested and developed. The text focuses on the analysis of individual wills, estate inventories, descriptions of funerals, funeral sermons and family correspondence. Attention is also paid to the issue of the Zierotins conversions, at the end of which the originally non-Catholic noble family became a firm support of the Habsburg anti-Reformation trend. The work also includes a critical edition of the will of Francisca Eleonora Podstatzky of Prussinowitz (1689), the second wife of Bernard Ferdinand of Zierotin (1692), which was the last of the family documents to be written in the Czech language.