Počet záznamů: 1
Lingvistická etnobotanika: Multidisciplinární přístupy k výzkumu čínských rostlinovědných znalostních komplexů
Údaje o názvu Lingvistická etnobotanika: Multidisciplinární přístupy k výzkumu čínských rostlinovědných znalostních komplexů [rukopis] / Kateřina Šamajová Další variantní názvy Lingvistická etnobotanika: Výzkum kulturních plodin na Hedvábné Stezce Osobní jméno Šamajová, Kateřina (autor diplomové práce nebo disertace) Překl.náz Linguistic Ethnobotany: A Survey of Cultural Plants Along the Silk Road Vyd.údaje 2023 Fyz.popis 196 s. (413 314 znaků) : il., schémata, tab. + 1 tabulka Poznámka Ved. práce František Kratochvíl Ved. práce František Kratochvíl Dal.odpovědnost Kratochvíl, František, (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Kratochvíl, František, (školitel) Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra asijských studií (udelovatel akademické hodnosti) Klíč.slova etnobotanika * botanika * Čína * Brassica * multidisciplinární výzkum * food studies * digital humanities * ideologie * rostliny * historie vědy * historie všedních věcí * ethnobotany * botany * China * Brassica * multidisciplinary research * food studies * digital humanities * ideology * plants * history of science * history of the everyday Forma, žánr disertace dissertations MDT (043.3) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Titul Ph.D. Studijní program Doktorský Studijní program Filologie Studijní obor Jazyky a kultura Číny a Japonska kniha
Kvalifikační práce Staženo Velikost datum zpřístupnění 00247388-920505767.pdf 25 3.2 MB 31.03.2023 Posudek Typ posudku 00247388-opon-485972687.pdf Posudek oponenta 00247388-ved-633321942.pdf Posudek vedoucího 00247388-opon-453055721.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00247388-prubeh-250966734.pdf 01.09.2016 31.03.2023 20.06.2023 S Hodnocení známkou Ostatní přílohy Velikost Popis 00247388-other-948282614.pdf 671.8 KB
Tento výzkum si klade za cíl najít průnik mezi vědami, které se historicky zabývaly, a i nadále zbývají kulturními rostlinami. Důležitost rostlinám byla přikládána již ve starověkém světě, a to na obou extrémech eurasijského kulturního kontinua. Počátek zájmu o studium rostliny můžeme sledovat již od počátku písemnictví. Z tohoto období pochází první díla kompilující rozsáhlé znalosti o rostlinách, jako příklad jmenujme antické římsko-řecké klasiky jako je Theophrastos, Plinius, či Pedanius Discorides. Práce si proto klade za cíl shrnout a klasifikovat dosavadní studium rostlin, od raného vývoje, až po moderní pojetí a obě tradice (čínskou a evropskou) komparovat s ohledem na jejich kulturně-filosoficko-jazyková specifika. Zvláštní pozornost bude věnována unikátnímu žánru čínské rostlinopisné tradice, tzv. hladomorové literatuře, která nemá obdoby. Tato práce se snaží na téma rostlin pohlížet z různých perspektiv, především z pohledu historie životního prostředí, kterou považujeme za hybatele dějin.This doctoral research was primarily aimed at discovering the intersection between the sciences that have historically studied, and presently continue to study, cultivated plants. The importance of plants has been given to the ancient world, at both extremes of the Eurasian cultural continuum. The beginning of interest in the study of plants can be traced back to the early days of writing. The first treatises compiling extensive knowledge about plants date from this period, as exemplified by ancient Roman-Greek classics such as Theophrastus, Pliny, and Pedanius Discorides. The aim of this research was to provide an analytical summary and classify the existing study of plants, from the early development to the modern concept, and to compare the two traditions (Chinese and European) with respect to their cultural-philosophical-linguistic specifics. Particular attention was paid to a unique genre of the Chinese plant tradition, the so-called famine literature, which has no parallel in the European context. The so-called Esculentist Movement, a series of Ming-dynasty-era writings on famine food, as coined by Joseph Needham and his collaborators, however, proved to be a very strong ideological manifest whose main purpose was to serve the legitimisation of the imperial rule, and an extension of Confucian ideals, namely the maintaining of the Mandate of Heaven and fulfilling the role of a benevolent and caring father to his people by providing them with means of survival in times of hardship. Moreover, it was discovered that the truly pragmatic and famine-preventive literature could be traced to the 6th-century agricultural treatise, Qimin Yaoshu, whose primary focus on crop production, harvesting, processing and long-term preservation plays a vital role in maintaining flexible subsistence patterns in China. This research attempted to introduce approaches to the subject of cultural plants from different perspectives, especially from the perspective of environmental history, and the history of every day, which, in the form of environmental and social crises could be considered the driving force of history.
Počet záznamů: 1