Práce se věnuje transparentnosti v souvislosti s udržitelností ve finančním odvětví, která se v EU opírá o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (tzv. SFDR). V teoretické části práce je popsán globální a unijní kontext vzniku nařízení SFDR včetně diskuse kritických prvků. Primárním cílem práce bylo najít dobrou praxi v reportování o udržitelnosti. Analyzováno bylo sedm subjektů z EU, které si v minulosti vedly dle hodnocení Alliance for Corporate Transparency nejlépe. Subjekty byly zkoumány pomocí metodiky od sdružení Frank Bold. Jejich analýzou byly indentifikovány příklady dobré praxe. Z formálního hlediska se jedná například o přehledné grafické zpracování a logickou strukturovanost reportů. Co se týče obsahu, dobrou praxí je například uvádění komplexní agendy k redukci negativních dopadů na životní prostředí a na lidská práva. Identifikovány byly také nedostatky reportů. Významnou chybou je zaměřování se na přímé dopady finančního subjektu, které jsou výrazně menší, a tedy méně relevantní než nepřímé. V rámci případové studie byly analyzovány tři finanční subjekty z ČR, které jsou dlouhodobě monitorovány společností Frank Bold. Moneta a Komerční banka reflektovaly svůj dopad na životní prostředí i společnost, ale mnohé údaje v jejich zprávách absentovaly. Air Bank nezveřejnila téměř žádné údaje o udržitelnosti a uvedla, že její konání přímo neovlivňuje životní prostředí.This thesis examines transparency in the context of sustainability in the financial sector, which in the EU is underpinned by the Regulation (EU) 2019/2088 of the European Parliament and of the Council (the Sustainable Finance Disclosure - SFDR). The theoretical part of the thesis describes the global and EU context of the SFDR's emergence, including a discussion of critical elements. The primary objective of the thesis was to identify good practice in sustainability reporting. Seven EU entities that have performed best in the past as assessed by the Alliance for Corporate Transparency were analysed. The entities were examined using the methodology from Frank Bold. Through their analysis, examples of good practice were identified. From a formal point of view, these include, for example, clear graphic design and logical structuring of reports. In terms of content, good practice includes, for example, the introduction of a comprehensive agenda to reduce negative environmental and human rights impacts. Shortcomings of the reports were also identified. A significant flaw is the excessive focus on the direct impacts of the financial entity, which are considerably smaller and therefore less relevant than the indirect ones. The case study analysed three financial entities from the Czech Republic that have been monitored by Frank Bold for a long time. Moneta and Komerční banka reflected their impact on the environment and society, but many data were missing from their reports. Air Bank published almost no sustainability data and stated that its actions do not directly affect the environment.