Souhrn Cíle: Cílem studie bylo zhodnotit výskyt nechtěné perioperační hypotermie u krátkých a střednědobých operačních výkonů. Perioperační hypotermie je definována poklesem teploty jádra pod 36,0 °C. Toto narušení homeostázy je spojeno s vyšším výskytem perioperačních komplikací. Součástí práce bylo také posoudit, zda změny v managementu k udržení teplotního komfortu sníží výskyt nechtěné perioperační hypotermie u krátkých a střednědobých operačních výkonů. Materiál a metoda: Jednalo se o unicentrickou observační, prospektivní studii. Studie obsahovala tři fáze. 1. Hodnocení výskytu nechtěné perioperační hypotermie u krátkodobých a střednědobých operačních výkonů 2. Dotazníkové šetření spokojenosti perioperační péče z pohledu pacienta 3. Reevaluace výskytu nechtěné perioperační hypotermie u krátkodobých a střednědobých operačních výkonů po změnách, které by měly pozitivně ovlivnit management perioperační hypotermie u těchto výkonů Během první a třetí fáze jsme vyšetřovali nemocné podstupující plánovaný operační výkon v celkové anestezii na centrálních operačních sálech (COS) FNOL. Všichni pacienti byli po operaci sledovaní na PACU. Zaznamenali jsme ranní tělesnou teplotu nemocných, teplotu po ukončení anestezie a teplotu po dvou hodinách pobytu na PACU. Měřili jsme teplotu bubínku teploměrem KENDALL GENIUS 2 thermometer (Tyco Healthcare Group LP, Mansfield, USA). Z anesteziologického záznamu jsme získali demografické údaje, informace o délce anestezie, použití/nepoužití některé z metod teplotního managementu během anestezie a o teplotě operačního sálu měřenou elektronickým teploměrem. Druhá fáze studie zahrnovala operace prováděné na COS a gynekologické operace. Anesteziolog, který vedl anestezii u daného nemocného, nebyl informován o probíhající studii, aby jeho rozhodování o peroperačním analgetickém, antiemetickém a teplotním managementu nebylo ovlivněno. První pooperační den se s každým pacientem vyplnil strukturovaný dotazník o diskomfortu, který nemocný vnímal bezprostředně po probuzení z celkové anestezie. V případě zimnice se zapsala hodnota tělesné teploty (TT) pacienta při příjezdu na jednotlivé pracoviště, a zda byl pacient k dosažení normotermie aktivně zahříván ať perioperačně, či pooperačně. K hodnocení jsme použili statistický software SPSS s příslušnými testy na hladině významnosti p<0,05. Výsledky: Prokázali jsme výskyt nechtěné perioperační hypotermie u krátkých a střednědobých operačních výkonů. V roce 2013 to bylo u 289 pacientů (72,1 %). V roce 2019 se vyskytovala u 418 pacientů (95,2 %). Neprokázali jsme významnou závislost mezi výskytem hypotermie a věkem nad 60 let. Teplota sálu, délka operace či pohlaví byla bez signifikantní korelace s perioperační hypotermií. V kontrolní studii jsme prokázali častější použití ohřevu infuzí 67 % (294) a ohřevných elektrických podložek pod pacienta 19,3 % (86). V primární studii bylo použití ohřevu u 65 % (259) a elektrických podložek u 6 % (23). Použití aktivního zahřívání pomoci přikrývky Barrier? EasyWarm? (Molnlycke, Gothenburg, Sweden) bylo v kontrolní studii použito jen ve 0,2 % (1). Nejčastější komplikace z pohledu pacienta se v naší kontrolní studii z roku 2014 ve většině případů statisticky významně snížily. Bolest v místě operační rány poklesla na 20,2 % oproti 28,1 %, bolest v krku na 3,9 % namísto 16,2 %, nauzea klesla na 9,1 % z původních 13,4 %, výskyt zvracení se zvýšil na 10,8 % z původních 8,6 %, zimnice a třesavka se u obou studií pohybovala na stejném procentu výskytu, a to 4,5 % a 4,8 %. Závěr: Výskyt nechtěné perioperační hypotermie je u krátkých a střednědobých operačních výkonů zásadní. Přes dostupnost pomůcek k udržení teplotního komfortu pacientů se výskyt nesnížil. Častěji se používají ohřevy infuzí a elektrické podložky pod pacienta, ale bez efektu na snížení četnosti výskytu nechtěné perioperační hypotermie. Doporučuji aktivní ohřev pacienta před příjezdem na sál a v době indukce do anestezie.Summary Aims: The aim of the study was to determine occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after short-and medium-duration operations. To establish the complications of anaesthesia from the perspective of the patient. And find out if some changes in the thermal comfort management decrease the occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after those operations. Inadvertent perioperative hypothermia is defined as a decrease of core temperature below 36,0 °C. This homeostatic disbalance is linked to perioperative complications Settings: Central operation theatres of the University hospital Olomouc, PACU (post-anaesthesia care unit) Material and methods The study was divided into three phases. 1. Occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after short- and medium-duration operations 2. Determination of the complications of anaesthesia from the perspective of the patient 3. Re-evaluation of occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after short- and medium-duration operations following some management changes in the approach towards thermal comfort of patients The first and the third phase focused on patients undergoing an elective operation in general anaesthesia at the central operation theatres of the University hospital Olomouc. After operation, all the patients were monitored at PACU. From the anaesthesiology chart, the following were recorded: the age, sex, duration of anaesthesia, use/non-use of temperature management devices and electronic measurements of the operating theatre temperature. The anaesthesiologists who were responsible for anaesthesia of patients were unaware of the ongoing research in order to avoid a predetermined approach towards temperature management in patients. The morning body temperature of each patient, their respective temperatures at the end of anaesthesia and temperatures at discharge from PACU were recorded. Tympanic temperature was measured using the KENDALL GENIUS 2 thermometer (Tyco Healthcare Group LP, Mansfield, USA). The second phase included patients undergoing elective surgery under general anaesthesia at the central and gynaecological operating theatres of the University hospital Olomouc. In order to avoid biases, the anaesthesiologist in charge of anaesthesia, perioperative analgesics, anti-emetics and temperature management of a patient was not informed of the ongoing study. The day after the operation each patient was given a structured questionnaire in which they had to record discomforts experience immediately after waking up from general anaesthesia. Body temperature of patients with chills was recorded. Among them, those actively heated were recorded as well. Statistical significance was set at p<0.05. Results: We recorded occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after short-duration and medium-duration operations. There were 289 patients (72.1 %) hypothermic in 2013. There were 418 (95.2 %) patients hypothermic in 2019. We didn't prove strong correlation between body temperature after anaesthesia and the age of 60 and above. The ambient temperature, sex and the duration of operation didn't show significant correlation with inadvertent perioperative hypothermia. There was high use of fluid warming system 67 % (294) and heating mattress under a patient 19.3 % (86) in our comparative study. Only 0.2 % (1) of the active warming system - blankets Barrier? EasyWarm? (Molnlycke, Gothenburg, Sweden) was used in the comparative study. In our study, the most often complications of anaesthesia from the perspective of the patient were pain in a surgical site 20.2 % in comparison to 28.1 %, sore throat 3.9 % in comparison to 16.2 %, PONV nausea 9.1 % in comparison to 13.4 % and vomiting 10.8 % in comparison to 4.8 %, in both studies, chills and shivering were almost the same 4.5 % and 4.8 %. Conclusion: We proved occurrence of inadvertent perioperative hypothermia after short-duration and medium-duration operations. Despite the