Předmětem bakalářské práce je vliv dezinformací na politickou kulturu v České republice, do jaké míry si si lidé informace ověřují a jaká je role falešných informací na naše životy. Jedná se kvalitativní případovou studii, jejímž cílem je zjistit trend dezinformací v určitých událostech, popsat roli šiřitelů v této problematice a postavení samotných občanů k ověřování informací. Teoretický základ práce je tvořen roli dezinformací napříč časem, roli dezinformací v české politické kultuře a způsoby ověřování zavádějících či nepravdivých zpráv. Z hlediska definování dezinformací jsem charakterizovala další pojmy spojené s tímto fenoménem - propaganda, kolektivní paměť a politická kultura. V rámci praktické části popisuji roli nejčastějších šiřitelů a uvádím příklady vytvořených příspěvků, které obsahují nepravdivé informace. Na případové studii parlamentních voleb byla sledován trend dezinformací a jeho možné ovlivnění výsledků voleb. K vyhodnocení těchto výsledků sloužil monitoring dezinformačních webů a rozdíly ve volebních modelech v období před volbami. Postavení občanů k ověřování informací bylo zkoumáno na základě dotazníkového šetření, které testovalo obecnou znalost pojmů spojených s fake news a následné příklady k rozpoznání pravdivých či nepravdivých zpráv. Pomocí zvolených metod jsem došla k závěru, že výsledky parlamentních voleb v roce 2021 nebyly nijak zásadně ovlivněny v krátkodobém horizontu, dezinformační kampaně těsně před volbami tedy měly minimální účinek na konečný výsledek. Co se týče dotazníkového šetření, respondenti si vedli relativně uspokojivě ve znalostní části, v praktické části si lidé nebyli zcela jistí, tudíž raději neodpověděli i přesto, že měli možnost si informaci dohledat. Podobnou reakci tedy můžeme teoreticky srovnávat se situací na sociálních sítích, kde si informaci spíše neověří. Avšak u příkladů, které byly spíše zavádějící se respondenti většinově shodli na správné odpovědi.The subject of the bachelor thesis is the influence of misinformation on the political culture in the Czech Republic, the extent to which people verify information and the role of false information in our lives. This is a qualitative case study, the aim of which is to find out the trend of misinformation in certain events, to describe the role of disseminators in this issue and the position of citizens themselves to verify information. The theoretical basis of the work consists of the role of misinformation over time, the role of misinformation in Czech political culture and ways of verifying misleading or false reports. In terms of defining misinformation, I have characterized other concepts associated with this phenomenon - propaganda, collective memory and political culture. In the practical part, I describe the role of the most common disseminators and give examples of their created posts that contain false information. In he case study of the parliamentary elections I followed a trend of misinformation and its possible influence on the election results. The monitoring of disinformation websites and differences in electoral models in the pre-election period were used to evaluate these results. The position of citizens in verifying information was examined on the basis of a questionnaire survey, which tested general knowledge of concepts related to fake news and subsequent examples of recognizing true or false news. Using the chosen methods, I came to the conclusion that the results of the parliamentary elections in 2021 were not fundamentally affected in the short term, so the disinformation campaigns just before the elections had a minimal effect on the final result. Regarding the questionnaire survey, the respondents performed relatively satisfactorily in the knowledge part, in the practical part people were not completely sure, so they preferred not to answer even though they had the opportunity to find information. Thus, we can theoretically compare a similar reaction with the situation on social networks, where they tend not to verify the information. However, for examples that were rather misleading, respondents mostly agreed on the correct answers.