Fenomén falešné paměti býval ve svých počátcích spojován zejména s problematikou forenzní praxe. Postupně se však s rozvojem neurověd začínají objevovat snahy tento proces interpretovat na neurobiologické úrovni. Cíl prezentované práce spočíval primárně ve zmapování tendence podléhat falešným vzpomínkám v souvislosti s proměnlivostí hladin kortizolu ve fázích vštěpování a konsolidace. Sekundární cíl dále představovalo ověření vztahu mezi výše uváděným fenoménem a výkonem objektivní paměti. Teoretická část pojednává o fenoménu falešné paměti jako takovém včetně dílčích historických koncepcí. Kromě experimentálních způsobů implantace falešných vzpomínek představujeme také přehled neurofyziologických mechanismů tvorby engramů, přičemž následuje část zaměřena na kortizol a jeho působení v rámci cerebrálních oblastí, jež hrají klíčovou roli v paměťových procesech, a tím pádem potenciálně v konstrukci falešných vzpomínek. Finální statistická analýza byla provedena na výzkumném souboru (N = 30) mužů i žen ve věkovém rozmezí 20-55 let. Data byla získána prostřednictvím 60 měření salivárního kortizolu v souvislosti s absolvováním CPT, administrace subtestu Paměť (I-S-T 2000 R) a rekogničního dotazníku v návaznosti na prezentaci vizuálních materiálů s potenciálem evokovat falešné vzpomínky. Signifikantní výsledky v tendenci konstrukce falešných vzpomínek byly nalezeny mezi pohlavími a v rámci interakce hladin kortizolu v jednotlivých paměťových fázích. Nezávislý účinek kortizolu na tendenci falešné paměti v průběhu pamětního procesu však nebyl prokázán, obdobně jako tomu nebylo ani v případě vztahu objektivního paměťového výkonu a tendence podléhat falešným vzpomínkám.The phenomenon of false memory used to be associated mostly with the forensic practice. However, along with the development of neuroscience, efforts to interpret this process at a neurobiological level began to emerge. The aim of the present research was primarily to map the tendency to create false memories related to the variability of cortisol levels in the stages of coding and consolidation. The secondary goal was to verify the potential link between the above mentioned phenomenon and the performance of one's objective memory. The theoretical part focuses on the phenomenon of false memory, including specific historical concepts. In addition to experimental methods of implantation of false memories, we also present an overview of neurophysiological mechanisms of engram formation, followed by a section on cortisol and its action within specific cerebral areas, which play a key role in memory processes and thus potentially also in the construction of false memories. The final statistical analysis was performed on a sample of 30 participants (20-55 years). The data were collected via 60 salivary cortisol measurements, CPT, the administration of the memory focused subtest (I-S-T 2000 R) and a recognition questionnaire following the presentation of visual materials with the potential to evoke false memories. Significant results regarding the tendency to construct false memories were found between sexes. The effect of interaction of cortisol levels in individual memory phases on creating false memories was also significant. However, the independent effect of cortisol on the tendency to create false memory during the process has not been proven. The research also found no link between the score of the objective memory test and tendency to create false memories.