Počet záznamů: 1  

Vliv kalamitního kůrovcového kácení na stanoviště velkých šelem v okrajových částech Beskyd

  1. Údaje o názvuVliv kalamitního kůrovcového kácení na stanoviště velkých šelem v okrajových částech Beskyd [rukopis] / Ondřej Škarka
    Další variantní názvyVliv kalamitního kůrovcového kácení na stanoviště velkých šelem v okrajových částech Beskyd
    Osobní jméno Škarka, Ondřej, (autor diplomové práce nebo disertace)
    Překl.názThe effect of bark beetle salvage logging on habitats of large carnivores in the Beskydy Mountains
    Vyd.údaje2021
    Fyz.popis61 s. (71 682 znaků) : il., mapy, grafy, tab.
    PoznámkaOponent Jan Losík
    Ved. práce Tomáš Václavík
    Dal.odpovědnost Losík, Jan, 1975- (oponent)
    Václavík, Tomáš (vedoucí diplomové práce nebo disertace)
    Dal.odpovědnost Univerzita Palackého. Katedra ekologie a životního prostředí (udelovatel akademické hodnosti)
    Klíč.slova habitatový model * kalamita * medvěd hnědý * prediktory * prostupnost krajiny * rys ostrovid * vlk obecný * Západní Karpaty * Habitat model * Calamity * Brown bear * Predictors * Landscape Permeability * Eurasian lynx * Grey wolf * Western Carpathians
    Forma, žánr diplomové práce master's theses
    MDT (043)378.2
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.PUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitulMgr.
    Studijní programNavazující
    Studijní programEkologie a ochrana prostředí
    Studijní oborOchrana a tvorba krajiny
    kniha

    kniha

    Kvalifikační práceStaženoVelikostdatum zpřístupnění
    00274338-319524905.pdf75.7 MB02.08.2021
    PosudekTyp posudku
    00274338-ved-335441204.pdfPosudek vedoucího
    00274338-opon-951131985.pdfPosudek oponenta

    Gradující kůrovcová kalamita v České republice se nevyhnula ani naší části Západních Karpat, tvořených Moravskoslezskými Beskydy a Hostýnskovsetínskými vrchy, kde leží zájmové území této práce. Dopad této kalamity na velké šelmy, které v tomto území mají své domovské okrsky a migrační koridory, byl předpokládán, avšak nebyla známa míra tohoto vlivu. Studované území se rozkládá na 910,5 km2 od Lysé Hory na východě, po okolní kopce Rusavy na západě, a pokrývá okrajové části vnějších Západních Karpat, které byly kalamitou nejvíce postiženy. Míra vlivu kalamity na vlka obecného (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos) byla zjišťována pomocí vytvoření habitatových modelů z období před kůrovcovou kalamitou, a predikčním matematickým modelem reflektujícím stav území po kalamitě. Tyto modely vytvořené v softwaru Maxent byly vzájemně porovnány, a odhalily pokalamitní úbytek vhodného habitatu u všech tří studovaných druhů. U vlka obecného úbytek vhodného prostředí činil 56 km2, u rysa ostrovida 29 km2 a u medvěda hnědého 31 km2 z celkové plochy území. Procentuálně tedy v celém studovaném území klesla rozloha vhodného habitatu u vlka přibližně o 6 %, z původních 40 % a u rysa s medvědem o 3 %, z původních 32 % (rys) a 26 % (medvěd). Dále byla zjišťována prostupnost krajiny pomocí analýzy Least Cost Path, která neprokázala zhoršení propustnosti území po kalamitním kácení. V programu ArcMap 10.2.2 byly zpracovány mapy vhodných habitatů a mapy ploch, kde došlo k pokalamitním změnám habitatu u jednotlivých druhů. Vlastní tříletý monitoring území nepotvrdil výskyt studovaných druhů, avšak monitoring správy CHKO Beskydy a Hnutí DUHA potvrdil jak výskyt všech tří šelem, tak věrohodnost vytvořených habitatových modelů.The escalating bark beetle calamity in the Czech Republic did not stay away from the Czech part of the Western Carpathians. This area is formed by Moravian-Silesian Beskydy Mountains and Hostýnskovsetínské Hills, and it also includes the study area of this thesis. The impact of the calamity on the local large carnivores was expected, as the area includes the animals' home ranges and migration corridors. However, it was not clear how significant this influence would be. The study area covers 910,5 km2, from Lysá hora in the east, to the surrounding hills of Rusava town in the west, and also covers the border areas of the Outer Western Carpathians, which were the most affected by the calamity. The extent of the calamity and how it influenced the grey wolf (Canis lupus), the Eurasian lynx (Lynx lynx) and the brown bear (Ursus actors), was determined by creating habitat models of the period before the calamity and by creating predictive mathematical model, which reflects the state of the area after the calamity. These models created in the Maxent software were compared, and they revealed a decrease of suitable habitats for all three studied species. For the grey wolf, the area of the suitable habitat decreased by 56 km2, for the Eurasian lynx by 29 km2 and for the brown bear by 31 km2. The area of suitable habitat in the whole study area, expressed in percent, decreased by approximately 6 % for the grey wolf (from the original 40 %), and by 3 % for both the Eurasian lynx and the brown bear (from the original 32 % and 26 %, respectively). Additionally, the study of landscape permeability, which used the Least Cost Path analysis, did not prove worsening landscape permeability after the calamity felling. Maps of the suitable habitats and maps of the areas where changes in the species' habitats appeared after the calamity were made in the ArcMap 10.2.2 software. Personal monitoring, which spread over a period of three years, did not confirm the presence of the studied species, however, the presence of all three carnivores was confirmed by the management of CHKO Beskydy and Hnutí DUHA who conduct their own monitoring, which also confirms the credibility of the habitat models.

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.