Úvod: Posturální kontrola je významnou podmínkou pro realizaci jakéhokoliv volního pohybu a pro výkon prakticky všech aktivit denního života. U pacientů po cévní mozkové příhodě je však posturální kontrola často porušena. Jsou proto zkoumány možnosti rehabilitační léčby a jejího vlivu na obnovu posturálních funkcí. Cíl: Objektivizovat vliv rehabilitační léčby na posturální kontrolu u pacientů v subakutním stádiu po ischemické cévní mozkové příhodě. Zhodnotit vztahy mezi výsledky posturografických a klinických testů. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 7 pacientů v subakutním stádiu po ischemické cévní mozkové příhodě. Vstupní měření bylo provedeno, jakmile pacient ovládal samostatnou chůzi, výstupní měření bylo provedeno při ukončení hospitalizace. K posturografickému měření byl použit posturograf NeuroCom (modul Smart Equitest System), na němž proband absolvoval testy Motor Control Test a Limits of Stability. Následně absolvoval ještě klinické testy Time Up and Go a 10 Meter Walk Test. Výsledky: Signifikantní změny byly zaznamenány v dílčích parametrech obou posturografických testů: Motor Control Test (absolutní hodnota parametru Weight Symmetry), Limits of Stability (parametry Directional Control a Maximum Excursion). Z klinických chůzových testů byla signifikantní změna zaznamenána v testu Time Up and Go. Závěr: V průběhu rehabilitační léčby došlo u pacientů v subakutním stádiu po ischemické cévní mozkové příhodě ke zlepšení dílčích prvků dynamické posturální kontroly.Background: Postural control is an important requirement for realisation of any voluntary movement and for performance of almost all activities of daily living. However, stroke patients often have impairments in postural control. This is the reason why possibilities of rehabilitation treatment and its effect on restoration of stroke patients' postural functions are being explored. Objective: To investigate the effect of rehabilitation treatment on postural control of stroke patients in subacute phase. Assess relationships among results of posturographic and clinical tests. Methods: Seven patients in subacute phase after ischemic stroke were included. Initial measurement was performed in the moment when the patient was able to walk independently. Final measurement was done when patient was discharged from hospital. For posturographic assessment was used posturograph NeuroCom (Smart Equitest System) in which the patient went through Motor Control Test and Limits of Stability test. Afterwards, the patient was evaluated by the clinical tests Time Up and Go and 10 Meter Walk Test. Results: Significant changes were detected in some parts of parameters of both posturographic tests: Motor Control Test (absolute value of parameter Weight Symmetry), Limits of Stability (parameters Directional Control a Maximum Excursion). In clinical gait tests, a significant change was measured in Time Up and Go. Conclusion: Partial elements of dynamic postural control were improved during rehabilitation treatment in patients in subacute phase after ischemic stroke.